Tomáš Blecha

2013/1/20

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) Při procházkách přírodou lze stále častěji narazit na tuto impozantní jednoletou rostlinu. Kvete-li, dokáže zaujmout nevšední krásou květů s příjemnou ovocnou vůní. Stejně jako ostatní netýkavky se rozmnožuje prostřednictvím tobolek, které při dotyku praskají a vystřelují za slyšitelného lupnutí semínka do okolí. Její růžové až purpurové květy jsou poměrně velké. V průměru 3–4 cm dlouhé a asi 2 cm široké. Svým způsobem je tato rostlina rekordmanka ve „střelbě“ na velkou vzdálenost a to těžkou municí. Semínka jsou totiž oproti domácím druhům netýkavek několikanásobně větší a jedna rostlina jich vyprodukuje až 5 tisíc. Přesto, že je tato rostlina klasifikována jako invazní druh pocházející z Asie a v minulosti podléhala obdobným likvidačním snahám jako...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Miloš Zástěra

2013/1/19

Inspiroval jsem se zařízením pro parafinování nástavků, které mi však z důvodu práce s otevřeným plamenem nepřišlo dostatečně bezpečné. Po delším čase pokusů a omylů jsme ve spolupráci s jednou naší spolupracující firmou vyvinuli dvouplášťové nerezové zařízení, které k ohřevu používá tři topné spirály o výkonu 1100 W. Ty ohřívají olejovou lázeň.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Rudolf Stonjek

2013/1/18 Jelikož mám přístup ke statistickým údajům v našem včelařském spolku, musím konstatovat, že energie a nadšení věnované chovatelským kurzům u nás nemá téměř žádné výsledky. Za posledních 8 let jsme měli čtyři kurzy a počet odchovaných matek je rok od roku stále stejný. Co je příčinou? Domnívám se, že všechny kurzy probíhají značně složitě a učitelé se přímo předhánějí, kdo předhodí posluchačům složitější postup. Čím náročnější na manuální zručnost, tím lépe! Takže se nemůžeme divit, že slabší včelaři, pro které jsou kurzy hlavně pořádány, matky nechovají dál. Nikdo z přednášejících neříká, že vše jde dělat podstatně jednodušeji. Vůbec se nemusí larvit, značkovat, hledat starou matku. Kdo se na to necítí, nemusí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jan Galatík

2013/1/16

Sericin, produkt pyskových žláz včelích larev, je pravděpodobně bílkovina obsažená v medu. Přesto zatím není (alespoň podle článků v odborné literatuře a na internetu) předmětem zájmu včelařských odborníků.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Pavel Holub

2013/1/12

Velké úhyny v letech 2012, 2008 a předchozích nás inspirují k hledání jejich příčin. Kleštík včelí (Varroa destructor) je hlavním původcem problémů s masovými úhyny včelstev. Jeho vliv na včelstva je složen z mnoha faktorů, které působí synergicky. V článku uvádím faktory ověřené vlastní praxí, nebo faktory ověřené v zahraničí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Vojtěch Bureš

2013/1/10

Jako každý správný včelař, i já mám v zimě starost, co se v úlech děje, a potichu obcházím kolem. Jelikož jsem, jak manželka říká, hračička a vlastním firemní termokameru, nedalo mi to a zrevidoval jsem jim příbytek.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Moga Alexandru

2013/1/8

Po roce 1990 se Rumunsko dostalo do krize kvůli nedostatku technologií a nízkým cenám produktů. Došlo ke zhroucení staré komunistické ekonomiky, kterou bohužel nenahradila nová, moderní a silná. Z těchto i jiných důvodů na venkově zavládlo silné rozčarování a mnoho lidí hledá jiné zdroje obživy. Hodně mladých lidí – asi 4 miliony – odešlo ze země za prací do západní Evropy. Spousta vesnic je ve skutečnosti opuštěných, země zůstává neobdělávaná napospas přírodě – a výsledkem je velký rozvoj včelařství.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jan Adámek

2013/1/7

Rozmarýnový med z chorvatského ostrova Šolta prý snídával už císař František Josef I. a po druhé světové válce byl tento proslulý vývozní artikl dokonce zařazen v italské knize o medu mezi čtyři nejlepší medy na světě. Mezi současné pokračovatele ostrovní tradice patří také včelí farma rodiny Tvrdičů, kterou jsem v létě navštívil a popovídal si s nejmladším Timoslavem (25 let), hrdě navazujícím na práci svého otce, děda i praděda.

číst článek

- redakce

2013/1/6

V roce 2013 pořádá PSNV-CZ již X. ročník letních škol nástavkového včelaření. Všechny školy jsou vhodné pro začínající včelaře i pro pokročilejší, malé i větší včelaře. Deset let zkušeností ukazuje, že právě kombinace různých pohledů a přístupů spolehlivě posune všechny účastníky o kus vpřed na jejich včelařské cestě. Na všech školách se probírají základy včelařství, jednoduchá tvorba oddělků a základy chovu matek, jak udržet zdravá včelstva a podle místa a sezony vždy množství včelařských vychytávek.

číst článek

Karel Jiruš

2013/1/4

Čím víc stárnu, tím více jsem smířen s tím, že mě již nic nového nečeká a asi nic nepřekvapí, krásné období dětství i dospívání kdy jsem objevoval svět je za mnou a čekají mě již jen vzpomínky a vyprávění, kterým budu otravovat a nudit své okolí. Ne vše je ale vždy tak černé, zvlášť když jsme zkušenými optimisty.

číst článek

Karel Bojda

2012/6/212

číst článek

Michal Počuch

2012/6/211

Při pohledu zpět zjistíme, že nejslabší rok z hlediska výskytu medovice byl rok 2008. Následoval výborný rok 2009, ve kterém došlo k přemnožení producentů medovice na jehličnanech. Rok 2010 byl mimořádný pouze v některých lokalitách. Loňský rok se zařadil mezi mimořádné medovicové roky – a jak to bylo letos?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ivan Černý

2012/5/166

Od příchodu roztoče varroa, již více než dvě desetiletí, se u nás používají syntetické akaricidy na bázi pyretroidů. Nejdříve jako diagnostický prostředek s jednou aplikací na podzim, potom jako léčebný prostředek se třemi aplikacemi. Tento podzimní rituál se již natolik zažil, že mnoho včelařů je přesvědčeno, že by bez něj včely nemohly přežít. Ne ale všichni – roku 2012 získali Karel Crha a Jan Malý povolení od SVS ošetřovat včely pouze kyselinou mravenčí, přípravkem Formidol. Drobný úkon pro úředníka, ale velký skok pro české včelařství. Přinášíme proto exkluzivní rozhovor s prvně jmenovaným.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Vítámvás

2012/5/164

O letním léčení dlouhodobými odpařovači kyseliny mravenčí (KM) se již popsalo hodně papíru, avšak použití těchto odpařovačů jako úspěšnou alternativu prvního a druhého léčení místo fumigací jsem ve včelařské literatuře u nás ještě nezaznamenal. Mne samotnému trvalo dva roky, než jsem pochopil některé zákonitosti, které mi ukázaly, že je lepší za určitých okolností (příznivá teplota) využít KM než použít fumigaci (Varidol).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce

2012/4/133

Konference Věda a výzkum ve včelařské praxi pořádaná Mendelovou společností pro včelařských výzkum (MSVV) v Olomouci nabídla rozličná témata apidologického výzkumu, která přímo a nepřímo souvisejí se včelařskou praxí. Hlavním zahraničním hostem byl Dr. Joachim de Miranda ze Švédské zemědělské univerzity v Uppsale, odborník zabývající se virózami včel.

číst článek

- redakce

2012/4/127

Z POZOROVACÍCH STANIC

Dopisovatelé z pozorovacích stanic nám tentokrát zaslali informace ze svých včelnic za období červen–červenec. Pro nevčelaře je toto období velice příjemné – začínají prázdniny, jezdíme na dovolené, relaxujeme… Pro včelaře to je však konec produkčního období (až na výjimky končí snůška), pro včelstva začíná příprava na zimní období, resp. líhne se zimní generace dlouhověkých včel. V tomto období se rozhoduje o síle včelstev pro jaro příštího roku. Abychom měli jistotu, že nedochází k poškození zimní generace včel varroózou a doprovodnými virózami, je v tomto období důležitý monitoring invaze varroózy. V pozitivních případech je třeba nasadit adekvátní léčbu. Letos jsou pozorovány značné lokální rozdíly v míře napadení včelstev kleštíky. V lokalitách loňských úhynů je letos relativní klid; naopak přibývá nových problémových míst. Úhynová varroózní zima 2007/2008 se pravděpodobně nyní opakuje v rozložení do dvou období (zimy 2011/2012 a 2012/2013). Máme již určité zkušenosti: je třeba zamezit kolapsu silně varroózních včelstev, resp. následným loupežím, a tím zamoření celých včelnic (tzv. domino efekt).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Rudolf Stonjek

2012/4/126

Jak jsem si levně vyrobil rudlík na manipulaci s úly.

...Zbytečně pracuje pouze hloupý včelař a ještě hloupější si kupuje drahé věci, když nemusí. No a tím bylo vše dáno v mém dalším včelařském životě. Když jsem se rozhodl asi před 12 lety přebudovat svoje včelaření na úly typu Dadant vlastní konstrukce a dále je rozšiřovat, musel jsem také vyřešit jak těch zhruba 100 včelstev zvládnout nejen časově, ale i fyzicky, přičemž budu mít pouze jednu jistotu, a to je nedostatek času.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ivo Kovařík

2012/4/121

V roce 2011 jsem začal včelařit. S přicházejícím podzimem se mi naskytla možnost vyjet již počtvrté na Nový Zéland. Důvody této cesty byly dva a byly si rovnocenné – nabýt zkušenosti ve včelařském velkoprovozu a ukázat tuto úžasnou zemi ženě a dětem. O včelaření na Novém Zélandu publikoval již Jakub Ohem ve Včelařství 02/2012. Článek byl psán především z pozice člověka, který pracuje na vytáčecí lince, proto se extrahováním medu budu zabývat jen okrajově. Spíše hlouběji popíši strukturu a systém samotného včelaření.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík

2012/4/119

Čtenářům Moderního včelaře přinášíme rozhovor s profesorem Ingemarem Friesem z U ppsaly ve Švédsku. Ptali jsme se jej především na problematiku moru včelího plodu a možnosti zvládání této choroby.

Profesor Ingemar Fries je světoznámý vědec a zároveň včelař pracující na Sveriges lantbruksuniversitet v Uppsale. Za svou praxi publikoval mnoho článků v ceněných vědeckých časopisech a napsal nebo se podílel i na vzniku několika knih z oboru apidologie. Jeho zájmy jsou soustředěny hlavně na problematiku včelích chorob, je autorem, i v českých zemích známého, pokusu z ostrova Gotland, při němž byla včelstva ponechána svému osudu po nakažení kleštíkem včelím (Varroa destructor). Jak sám říká, byl to jeden z nejlevnějších a zároveň nejúspěšnějších pokusů, které kdy dělal. Spolu se svou kolegyní Evou Forsgren z téhož pracoviště zveřejnil několik nových poznatků o moru včelího plodu. Prof. Fries často cestuje po světě, přednáší na vědeckých konferencích a spolupracuje s výzkumnými týmy nejen ze Švédska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce

2012/4/116

Nedávno vzniklo v ČR nové chovatelské sdružení s názvem Svaz chovatelů včely tmavé, které bude, jak název napovídá, zaštiťující a servisní organizací pro všechny chovatele plemene Apis mellifera mellifera. O rozhovor jsme požádali předsedu Tomáše Hellera.

číst článek