Jaroslav Prýmas

2014/2/28

Pro chov Jana Kolomého je typický izolovaný nástavkový úl s výškou rámku 24 cm na teplou stavbu a bateriové uspořádání úlů těsně vedle sebe na kovových paletách. Chová 1000 kmenových a přes zimu asi 200 záložních včelstev, které se na jaře použijí k vyrovnání síly a stavů včelstev.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas, Libor Hruška

2014/2/6

Jednoduchá cedule na vratech a med prodávaný v neoznačených „zavařovačkách“. Většina českých včelařů marketing zatím příliš neřeší. Profesionálové i hobby včelaři by si měli takřka povinně naordinovat výlet do severní a střední Itálie. Druhové medy nebo spojení s agroturistikou, to jsou jen některé z nástrojů, kterými se místní producenti snaží nalákat zákazníky. Až 40 % profesionálních farem se specializuje na bioprodukci. V praxi to znamená, že včelstva ošetřují pomocí organických kyselin a využívají zootechnické metody, které zabraňují množení kleštíka včelího. Jde zejména o izolaci matky anebo oddělení všeho zavíčkovaného plodu od zbytku včelstva.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2014/3/21

Dr. Gerhard Liebig se svými spolupracovníky vyvinul na univerzitě v Hohenheimu provozní metodu, která je založena na ošetřování včelstev organickými kyselinami, tvorbě sběrných oddělků s paralelním chovem matek, ale také na jarním posilování slabších včelstev s kvalitní matkou a tím vyrovnávání síly včelstev.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2014/1/20

Frekventanti kurzu Včelař-Farmář se v rámci stejnojmenného projektu na podzim minulého roku vypravili na exkurzi do profesionálních provozů. Účastníci mohli porovnat různou úroveň technologií a metodiky vedení chovu a současně vyzpovídat majitele včelích farem. Navštívili celkem pět provozů, od menších rodinných podniků až po farmu Jana Kolomého, která chová 1300 včelstev.

Zastavení I. – U výrobce technologie a truhláře

První zastávka vedla na Vysočinu. Ing. Tomáš Jaša z Kněže u Světlé nad Sázavou chová většinu ze svých 150 včelstev na Kolínsku u řeky Cidliny. Sdělil přítomným, že se vyplatí včelstva chovat i 60 km daleko od základny, pokud za to stanoviště stojí. „Desetiletým vývojem jsem se dopracoval k polovičním Langstrotovým nástavkům pro medník v kombinaci s vysokým plodištěm. Už to takto zachovám. Varianta se mi osvědčila především kvůli hmotnosti medníkových nástavků – vlastním zádům a možnostem vytáčení,“ vyjádřil se k úlové otázce.

Názornou ukázkou na jeho farmě byla impregnace nástavků parafínem v kotli, který sám vyrobil. V druhém kotli předvedl vyvařování vosku s následným oddělení vosku od košilek v odstředivce – rovněž vlastní výroby. Koloběh vlastního vosku pak finalizuje v komerčně vyráběném lisu na mezistěny. Důležitým zdrojem příjmů Tomáše Jaši je rovněž výroba úlů.

Zastavení II. – U chovatele matek a šlechtitele

„Již od dob začátku mého včelaření mě bavilo šlechtění včel a chov matek. S Vigorem jsem začal v devadesátých letech, když jsem působil na Slovensku, kdy jsem pomocí inseminace z několika chovatelsky zajímavých linií položil základ tomuto kraňskému kmeni,“ uvedl Ing. Květoslav Čermák, který má „včelí podnikání“ založené převážně na produkci inseminovaných matek. Největší podíl genů v nově vznikajícím kmeni měl zpočátku karpatský kmen Vučko a nejdůležitějším výběrovým kritériem byl čisticí pud.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas, Jiří Matl

2014/1/17

Na brněnské Mendelově univerzitě se začátkem ledna konalo již šesté setkání uživatelů a sympatizantů Varroa monitoring systému (VMS). Hlavním hostem byl tentokrát Dr. Robert Brodschneider z Univerzity v rakouském Grazu.

Robert Brodschneider seznámil české publikum se statistikami zimních ztrát a rizikovými faktory úhynů včelstev, které sleduje v Rakousku a v celé Evropě v rámci zapojení do mezinárodního projektu Coloss.

„Když v roce 2006 uhynulo zkušenému včelaři Davidovi Hackenbergovi 80 % včelstev z jím chovaných třech tisíc (tedy 2 400), byl to impulz k tomu, aby se úhyny začaly systematicky sledovat. Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli syndrom náhlého zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí všechny dělnice a zůstane v úle pouze matka a plod. Čím je to způsobeno? Na to se nyní vědci po celém světě snaží přijít,“ uvedl svou přednášku Dr. Robert Brodschneider.

Při pohledu na mapu Evropy byly v minulé zimě (2012/2013) zaznamenány největší ztráty na britských ostrovech a v některých částech Skandinávie.

V Rakousku je 24 400 včelařů, kteří chovají 367 500 včelstev. Posledních dvacet let počty včelařů a včelstev ubývaly, ale v posledních dvou letech klesající graf začal opět stoupat. Zimní ztráty včelstev byly podle údajů včelařů v roce 2012/13 kolem 17 %, zatímco o rok dříve na jaře roku 2012 to bylo v průměru 25 %.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2014/6/14

Většina aktivních včelařů zaznamenala již na podzim úhyny včelstev na varroózu a následné virózy. Jiní se o kritické situaci přesvědčili při léčení prázdných úlů, další to zjistí až na jaře. Není se co divit – teplá zima a časné jaro přeje množení kleštíků. Moderní včelař se ptal včelařů, převážně z řad absolventů včelařské školy v Blatné.

Redakce oslovila také SVS, odpověď ale dorazila až krátce před uzávěrkou. Zde ji přinášíme v plném znění:

Co se týče úhynů, které byly hlášeny Státní veterinární správě, je situace následující: Od 1. 9. 2014 do 20. 11. 2014 nahlásilo úhyn 394 včelstev 33 chovatelů včel. Vzhledem k počtu včelstev, registrovaných v ČR (cca 500 000) a počtu včelařů, registrovaných v ČR (cca 51 000) nelze z výše uvedených čísel vyvodit závěr ve smyslu velkých nebo malých úhynů, protože zimní období je teprve na začátku. Informace, „které se k nám dostaly“ (viz výše), jsou jen dílčí informace, jakékoliv hodnocení situace v tomto období není relevantní, jak jsem zmínil již v telefonickém rozhovoru.
Na solidnější hodnocení je nezbytné vyčkat do začátku nového včelařského roku, kdy po zimě bude jasnější, kolik včelařů nahlásí Státní veterinární správě úhyn a kolika včelstev se úhyny budou týkat.

MVDr. Pavel Texl

Státní veterinární správa
Oddělení ochrany zdraví zvířat

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2014/6/26

Na přelomu tisíciletí zorganizoval profesor R. v. Schumacher sérii terénních pokusů, které se zabývaly optimalizací provozních metod s využitím dvoumatečného včelaření, tak aby byly co nejméně časově náročné a zároveň daly nadprůměrný medný výnos. Česká republika byla zastoupena prvním předsedou PSNV-CZ Jindřichem Boháčem, který metodiku odzkoušel a modifikoval. Navrhl tzv. turbo provozní metodu.

Provozní metoda byla původně publikována pro středně vysoké nástavky (20 až 25 cm) – např.  Zander, míru 39 x 24 nebo Langstroth 3/4 až 1/1. Všechny nástavky by měly být vybavené velkým očkem (o průměru 25 mm), které příležitostně slouží jako česno.

Dvacetiminutová metoda

V minulém vydání Moderního včelaře vyšla třicetiminutová modifikace metodiky, představme si nyní ještě kratší variantu, která by měla zabrat včelaři pouze 20 minut pro jedno včelstvo za rok.

Dvacetiminutová metoda vyžaduje o dva hlavní zásahy méně, to znamená čtyři. Rozdíl oproti časově náročnější variantě je v tom, že...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2014/4/10

Vypadá to, že med je dnes nedostatkové zboží, chov matek se nedařil a kleštík se zdaleka nechová podle tradičních vývojových křivek. Děje se snad něco v přírodě? Co, když mají moderní pesticidy vliv také na návratnost matek ze snubního letu? Pokud ztratí cestu do úlu dělnice, může kontaminovaná mateří kašička působit podobnou dezorientaci také matkám… 

Moderní včelař se rozhodl zmapovat průběh sezóny 2014 z hlediska snůšky, vývoje kleštíka, ale i různých abnormalit a oslovil významné české a moravské včelaře.

Pokud jste i vy zaznamenali v tomto roce nějaké zajímavé pozorování, kontaktujte nás na redakce@n-vcelari.cz – zajímavé příspěvky rádi uveřejníme.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2014/5/10

V letech 1997 až 2005 zorganizoval profesor R. v. Schumacher ze Švýcarska sérii terénních pokusů, které se zabývaly optimalizací provozních metod s využitím dvoumatečného včelaření, tak aby byly co nejméně časově náročné a zároveň daly nadprůměrný medný výnos. Vznikla tak metodika dvaceti nebo třicetiminutové obsluhy včelstev.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2015/6/6

Neonikotinoidy významně negativně ovlivňují matky včely medonosné. K tomuto závěru došel mezinárodní výzkumný tým složený z vědců Institutu zdraví včel Veterinární fakulty univerzity v Bernu ve spolupráci s dalšími třemi světovými výzkumnými pracovišti. Vědci pracovali s koncentracemi pesticidů odpovídajícími polním podmínkám. U včelích matek vystavených pesticidům byla ovlivněna reprodukční anatomie (vaječníky) a fyziologie (kvalita a kvantita spermatu ve spermatékách). Výsledky uveřejnil vědecký časopis Scientific Reports v říjnu 2015. Více v tištěném Moderním včelaři 6/2015.

Kompletní verze vědeckého článku je volně dostupná na adrese http://www.nature.com/articles/srep14621.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2015/5/28

Dr. Aleksandar Uzunov dal návod českým včelařům jak lépe a ekologicky vzdorovat varroóze. Pokusy s odstraňováním plodu výzkumného včelařského institutu v Hesensku dávají veskrze pozitivní výsledky.

Seminář ke 150 letům vynálezu medometu se netočil pouze kolem medu. Prezentace dr. Aleksandara Uzunova měla název Potenciál metod odstranění plodu pro trvale udržitelnou kontrolu varroózy. Ano – včelaři již dobře vědí, že odstraněním plodu přeruší rozmnožování roztočů, což může včelstvu během sezóny výrazně pomoci. Ale jaký má toto opatření skutečný efekt? Je dostatečné bez použití dalších prostředků pro trvalou kontrolu varroózy? Přednášející naznačil, že ano. Přednesl výsledky pokusu, který již několik let ověřuje známý apidolog dr. Ralph Bűchler se svými spolupracovníky z Výzkumného včelařského institutu v Hesensku.

Využití přirozeného chování včel

„Metoda vyjmutí plodu patří do biologických metod potlačování varroózy. Využívá fakt, že roztoč se rozmnožuje pouze na zavíčkovaném plodu. Včely vlastně znají tento postup přirozeně. Některé druhy a poddruhy se brání stejně. Při vysokém napadení plod opustí, odletí ve formě roje a vybudují nové hnízdo. Začínají tedy od začátku, ale s podstatně lepším zoohygienickým stavem. Včela tuto metodu vyvinula, ale včelař ji upravil pro své potřeby,“ začal svou prezentaci Aleksandar Uzunov...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2015/4/26

Stát se profesionálním včelařem je možná sen mnohého čtenáře Moderního včelaře. Již mnohokrát nám realita dokázala, že do včelařiny nelze naskočit bez předchozích zkušeností a pořídit si hned 150 nebo více včelstev. Tzv. malovčelařů ve velkém, kteří stále něco nestíhají, má Česká republika poměrně dost. Milan Šícho z Horní Lukavice však velice dobře zvládl období nabírání zkušeností a postupného růstu – mohl by být příkladem pro včelaře, kteří se chtějí dopracovat k profesionálnímu provozu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Lukáš Prýmas

2019/11/28

Chovatele Petra Kříže a jeho Farmu PK najdeme v Nadějkově nedaleko od Jistebnice. K obživě mu slouží asi 180 včelstev a plemenný chov kamerunských ovcí. Petr Kříž v rozhovoru pro Moderního včelaře představil asi nejvíce různorodé genetické složení včelstev, které je na jednom místě v rámci České republiky. Plemenářskou prací u včel se zabývá, jak říká, pro své potěšení již od osmdesátých let 20. století. Zeptali jsme se ho mimo jiné, jak je to s obávanou bodavostí při křížení různých linií a genotypů a jestli s tím mají problémy sousední včelaři.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Jaroslav Prýmas

2018/12/21

Daniel Weaver z Texasu několikaletou šlechtitelskou prací dospěl do cíle. Své včely už proti roztočům ošetřovat nemusí, jsou varroatolerantní. Erik Österlund má s varroózou podobné zkušenosti: „Chemické ošetřování narušuje mimo jiné včelí mikrobiom – bakteriální osídlení trávicího traktu,“ sdělil českým posluchačům. Dvojici konferencí, v Brně a v Plzni, s hvězdnou mezinárodní a tuzemskou účastí, zaměřenou především na varroatoleranci a vitalitu včel uspořádala Mendelova společnost pro včelařský výzkum, z. s. Kdo si nechal tuto mimořádnou akci ujít, přišel o šest českých přednášek a o tři zahraniční. V článku, který uveřejňuje Moderní včelař ve své tištěné a elektronické placené verzi vám přiblížíme dvě z nejvzdálenějších zemí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.