2015/1/15
Co se ti vybaví, když se řekne český venkov? Možná ti naskočí vzpomínky na začínající prázdniny, blankytně modrou oblohu, zvuky probouzejícího se dne, zpěv ptáků z nedalekého remízku. A taky bzučení hmyzu. Nejsilněji se ozývá z lip, které jsou právě na vrcholu květu. To pilné včelky sbírají jeden z nejlepších nektarů, jaký umí příroda poskytnout. A pak z něj dokáží vytvořit med, ten slaďoučký léčivý zázrak, bez něhož si nedokážeš představit nedělní snídani ani zimní čaj s citrónem.
Návrat ke kořenům je lákavý
Zkoušeli jste někdy u svých zákazníků brnkat na tyto struny emocí spojených se zasunutými vzpomínkami? Poslední dobou jsme asi všichni zaznamenali zvýšenou poptávku po všem přirozeném, co respektuje tradici a staré postupy a je prosto novot s nepříjemným nádechem moderní civilizace. Není divu, že současnost se svým horečným tempem leckoho unavuje, a tak lidé touží alespoň na čas, ve chvílích svého volna si odskočit pryč, do časů jejich babiček a dědečků, s čímž je hodně často asociován právě venkov a jeho krajina, kde se místy jakoby zastavil čas.
Jak na to šli dva pražští kantoři
Jsme oba rodilí Pražáci, kteří se před třinácti lety rozhodli odejít z města do malé středočeské vesničky, kde jsme zakoupili menší zemědělskou usedlost. Nemáme pole, nechováme dobytek, ale postupně jsme se obklopili drobným zvířectvem a díky velké zahradě se našlo místo i pro včely. Včelaříme sedmým rokem, v tuto chvíli s dvaceti včelstvy na dvou stanovištích. Postupně jsme si ujasnili, že chceme jít cestou přirozeného chovu v čistě dřevěných úlech, s minimem chemie, což obnáší především léčení výhradně organickými kyselinami a čeká nás výhledově i přechod na uzavřený koloběh vlastního vosku.
Protože jsme oba učitelé, je pro nás přirozené, že vedle cílené snahy proniknout do oboru co nejhlouběji se snažíme nechávat nakouknout pod pokličku i lidem, kteří nevčelaří. Mnoho laiků zajímá, jak to včely mají zařízeno, jaký je proces vzniku medu a jaké jsou postupy onoho tradičního včelařského řemesla, které patřilo a patří ke každé vesnici. Je starou učitelskou pravdou, že slyšené ulpí v paměti z deseti procent, viděné ze třiceti, ale to aktivně prožité z více než 90 %. Kombinací popsaného zájmu o včelařství a důležitosti prožitku nám vyšel dnes již osvědčený postup:
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/1/21
Latinskoameričtí profesionální včelaři čelí při svém podnikání podobným problémům jako my u nás v Evropě. Při včelaření s varroózou se ale potýkají s odlišnými podmínkami a ať už je to výhoda nebo nevýhoda, většinou při své práci nejsou zaštítěni nevládními organizacemi a nepodléhají speciálním vyhláškám státní správy.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2013/5/18
S rozvojem průmyslové činnosti se včela stala výborným bioindikátorem stavu životního prostředí. Při porovnání s některými postupy odběru vzorků jednotlivých složek životního prostředí, při nichž je potřeba poměrně nákladná vzorkovací technika, jsou včely naopak velmi levným „vzorkovačem“. Tyto a další skutečnosti nás vedly k zahájení projektu městského včelaření ve Zlíně.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/41
S rostoucím poznáním, že původní lokálně přizpůsobené plemeno včel vykazuje proti hybridům a „přistěhovalcům“ výhody, nabývá na významu nutnost zajistit pro tato plemena chráněná území.
Od doby industrializace používá člověk intenzivně globální zdroje a zatěžuje přitom ekosystémy. Tím dlouhodobě ohrožujeme vlastní existenční základnu. Touto problematikou se zabývala Organizace spojených národů, a v prosinci 2013 vstoupila v platnost dohoda o biologické rozmanitosti. Švýcarsko ji ratifikovalo v roce 1994, což znamená, že i švýcarské kantony mají povinnost druhovou rozmanitost a ekosystémy zachovat a využívat "trvale udržitelně". Vedle mnoha jiných živočichů se to týká i domácích včelích plemen. Jaká je současnost? To se dozvíte v tištěném nebo elektronickém vydání březnového čísla časopisu Moderní včelař.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2015/2/6
Na Letní škole nástavkového včelaření se objevují účastníci s různou úrovní zkušeností se včelařením. Informační smršť dává zabrat každému, zvláštní péči a ohled ale zasluhují lidé, kteří se do včelaření chtějí pustit a v oboru se teprve rozkoukávají. Na podzim vznikla na společném setkání lektorů letních škol myšlenka uspořádat pro ně zvláštní kurz nazvaný přípravka, který by byl zaměřen na úplné základy pro účastníky, kteří si včelstva teprve plánují pořídit. Nabídli jsme svoje lektorské zkušenosti kantorů i svoje zázemí a rozhodli se uspořádat první takovouto přípravku u nás v Myslíči u Benešova.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/3/34
Včelí měl, zvaná taky zimní měl, tvoří vykousaná vosková víčka za zimních zásob a mrtvé včely, které v období zimy padají na dno úlu. Včelař nachází během jarní prohlídky různé množství těchto včel, zpravidla od 250 do 300 g tělíček. Nadměrný spad mrtvolek může mít více příčin. Někdy to bývá slabé včelstvo, nepříznivé povětrnostní podmínky jako nízká teplota nebo dlouhé předjaří, v jiných případech jsou to nemoci, varroáza, nosematóza, špatná matka, nevhodné rozložení zimních zásob v úlu nebo jejich úplné vyčerpání. Uhynulé včely však mají stále ještě některé dobré vlastnosti, využitelné v apiterapii.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2013/2/30
Dobrý lektor by měl splňovat tři předpoklady: odbornost získanou a rozšiřovanou nikdy nekončícím studiem, vlastní praktickou zkušenost se včelařením a v neposlední řadě umění předat své znalosti a dovednosti posluchačům. Přinášíme několik postřehů pohledem čtyř lektorů PSNV, absolventů kurzu lektorských dovedností v březnu 2013 na Javořici.
2014/6/29
Když před 15 lety Carles Galletero Llorca začal organizovat první Feria Valenciana de la Miel (slavnosti medu ve španělské Valencii), nedokázal si tehdy ani představit, že o pár let později otevře muzeum věnované včelám a lidem, kteří se o ně starají.
Montroi, město s dvěma a půl tisíci obyvateli, není na první pohled ničím výjimečné. Pokud se ovšem podíváme na hlavní zdroj obživy místních obyvatel, můžeme lehce nabýt dojmu, že je to doslova včelařské město. Každý třetí obyvatel se totiž živí buď přímo chovem včel, nebo pracuje v místních firmách, které se zabývají zpracováním včelích produktů nebo výrobou včelařského vybavení. Ve městě má sídlo největší zpracovatelská společnost ve Španělsku – Apisol.
Přímo v okolí Montroi je dvacet tisíc včelstev, která produkují sedm set tun medu, s průměrem okolo 35 kg na včelstvo. V celé provincii Valencia pak 1700 včelařů obhospodařuje okolo tři sta tisíc včelstev. Z tohoto počtu je 789 profesionálních včelařů, kteří chovají více jak sto padesát včelstev.
Kromě zpracování včelích produktů je také zajímavé, že ve městě je taková koncentrace výroby úlů, že...
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2017/1/42
Bakterie Helicobacter pylori jsou zodpovědné za dlouhodobé chronické záněty žaludku, žaludeční a dvanácterníkové vředy. Dále zvyšují riziko vzniku rakoviny žaludku. Med a propolis mohou sehrát důležitou úlohu v podpůrné léčbě těchto chorob. Studie předních polských vědců, manželů Kedziových, přináší exaktní poznatky z výzkumu obou včelích produktů. Více v tištěném Moderním včealři nebo od 1. 1. 2017 též v elektronickém vydání časopisu (objednávky na www.epredplatne.sk).
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/3/93
Pro chov včelích matek se používá převážně přenesení maximálně půl až jednodenních larviček z ušlechtilého chovu do prefabrikované misky. Vyseknutí dna buňky i s vajíčkem a usazení do misky se příliš neujalo. Pokud se týká přenesení samotného vajíčka, vždy se tvrdilo a někde dosud tvrdí, že to nejde.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2016/1/29
Seznam použité literatury k článku Lesknáček úlový a sršeň asijská: nové problémy pro evropské včelaře?, který uveřejnil Moderní včelař 1/2016.
2013/1/4
Informace o nejzajímavějších článcích z posledních čísel American Bee Journalu a Bee Worldu
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/6/182
Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností
Zima je tu a včelaři mají čas opět více číst a přitom rozmýšlet, co udělat v příštím roce lépe. Naše roční kalendárium se tímto dílem uzavírá a je na čase se s našimi čtyřmi přáteli rozloučit. Ve finále jsme položili našim autorům otázky, které pomáhají odhalit něco málo z jejich života. Děkujeme za obětavost, se kterou pro náš časopis kalendárium připravovali.
2016/1/20
V jarních měsících roku 2015 vyděsil české včelaře nález ohniska hniloby včelího plodu, která u nás nebyla diagnostikována po více než 20 let. O výskytu informovala veřejnost tisková zpráva vydaná Státní veterinární správou 28. srpna 2015, kterou pak převzala česká média. Hniloba včelího plodu je nebezpečné bakteriální onemocnění, mezi včelaři se množí dotazy, jak chorobu diagnostikovat na včelnici i jak se diagnóza provádí laboratorně. Protože se blíží nová sezóna i čas vyšetřování zimní měli na mor plodu, přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2014/6/8
V dubnu a květnu 2014 proběhla na území České republiky první studie zaměřená na monitoring úspěšnosti přezimování včelstev během zimy 2013/14. Českou verzi dotazníku vyplnilo 556 včelařů (cca 1,2 % z celkového počtu včelařů), ztráty včelstev v ČR činily 6,6 %, a patří tak k jedněm z nejnižších v porovnání se zbytkem Evropy. Zároveň také ČR patří mezi státy s nejnižší účastí v dotazníkové studii. Naopak více jak 45 % respondentů uvedlo, že průběžně monitoruje napadení včelstev roztočem kleštíkem včelím.
2016/1/27
Na konferenci asociace COLOSS konané v říjnu 2015 nedaleko slovinské Lublaně jsme měli možnost zúčastnit se přednášek a pracovních seminářů zaměřených na hlavní výzkumné projekty pořádající asociace. Probírala se různá témata, např. již v ČR známý monitoring zimních ztrát včelstev i projekty zaměřené na šlechtění a léčení včel pomocí organických kyselin. Několik konferenčních příspěvků se také týkalo lesknáčka úlového a sršně asijské, které se nepřirozeně vyskytují na evropském kontinentu a jejichž přítomnost vyvolává mnoho otázek u vědců a obav u včelařů. Článek Moderního včelaře přináší kromě zásadních informací také unikátní fotografie obou škůdců.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/4/118
Časopis Bee World vydává čtvrtletně IBRA – International Bee Research Association (Mezinárodní sdružení pro včelařský výzkum) – a přináší v něm články včelařů i výzkumníků z celého světa. Anotace článků se podle nás budou dobře doplňovat s obsahem American Bee Journalu. Podrobnosti o Bee World a IBRA jsou na adrese www.ibra.org.uk
Informace o nejzajímavějších článcích z posledního čísla American Bee Journalu a Bee Worldu
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2015/1/33
V posledních letech zažíváme revoluční rozvoj celé řady digitálních zobrazovacích technik. Digitální fotografie je toho učebnicovým příkladem. Digitální zobrazovací techniky jsou aplikovány do celé řady oborů lidské činnosti. Vyhnout se tak nemohou ani oborům zdánlivě odtažitým. Tedy ani včelařství. Naopak zde mohou být velmi užitečné. Rozhodli jsme se představit v tomto seriálu ty z digitálních zobrazovacích technik, které jsou buď zcela nové, nebo už „zaběhnuté“ a přínosné.
Skenování biologických objektů pomocí stolních skenerů
Jako první dobře využitelnou techniku digitálního zobrazování zmíníme skenování biologických objektů pomocí stolních skenerů (angličtina používá termín flatbed scanner).
Pomocí této techniky získáme krásné digitální obrázky a přitom fotografický aparát vůbec nepotřebujeme. Stačí nám k tomu všudypřítomný počítač a k němu připojený běžný stolní skener (i když ne každý skener je k tomu stejně vhodný, viz dále). Skenování 3D objektů jiných než tiskovin (pro něž byly tyto přístroje původně vyvinuty) není věc úplně nová. Je už široce používána především v takových oborech, jako jsou geologie a mineralogie, sběratelství (například mincí a známek, muzejnictví, botanika atd.).
V Laboratoři digitálního zobrazování v entomologii (Biologické centrum Akademie věd ČR, Entomologický ústav, České Budějovice) jsme se intenzívně zabývali využitím stolních skenerů v biologii od poloviny devadesátých let. Tehdy to byly časy doslova pionýrské: dobře si ještě pamatujeme na údiv odborníků na přelomu tisíciletí, když jsme prezentovali velkoplošné tištěné obrázky naskenovaného hmyzu v době, kdy měly digitální fotoaparáty rozlišení maximálně kolem 2 MB a podobné snímky ještě nešly digitálním fotografováním realizovat. Prostě – stolní skener, který je určen pro skenování papírových dokumentů, může také dobře zachytit obraz 3D předmětů, které položíme na jeho skleněnou vnitřní plochu. S některými skenery dosáhneme překvapivých výsledků.
Skener versus fotoaparát
Samozřejmě většina lidí se zeptá proč používat na obrazovou dokumentaci skener, když máme tolik dobrých typů digitálních fotoaparátů?
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2016/1/32
Co by to bylo za včelaře, který za svůj život nevynalezne nový úl nebo alespoň trochu neopraví stávající úlové standardy. Každý včelař se jistě již několikrát stal účastníkem nikdy nekončících diskusí na toto téma. V několika číslech Moderního včelaře vás seznámíme s konstrukčními chybami a odchylkami od zavedených standardů.
2018/1/40
Na stránkách tohoto časopisu jistě není potřeba připomínat, že med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými. Přesná definice medu je dána Směrnicí Rady 2001/110/ES o medu. Tato směrnice také uvádí, že „med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho složení“. V článku se odborníci z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Brno věnují problematice reziduí antimikrobních veterinárních léčiv, které se mohou v medu vyskytnout. (Antimikrobika jsou léčivé látky, které působí proti mikroorganismům vyvolávajícím nakažlivá onemocnění.)
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit