2011/5/135
V mnoha oblastech ČR vystřídalo jarní idylu nulových výsledků spadů podletní drama jak z amerického filmu
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/5/133
Článek je ke stažení v PDF v záložce Soubory.
2011/6/165
V Blatné ve Středním odborném učilišti se již druhým rokem vyučuje včelařství. První ročník nazvaný jako Jihočeská včelařská škola byl plně v režii PSNV-CZ. Od září 2011 je otevřena zkrácená 1,5letá dálková forma již akreditovaného oboru včelařství, kde výuku zajišťují lektoři PSNV-CZ. Studenti se scházejí ke konzultacím a odbornému výcviku vždy v pátek a sobotu jednou za měsíc. Je to škola se vším všudy: s teoretickou výukou, odborným výcvikem, laboratořemi, ale také se zkoušením, testy a známkováním. Přijímací řízení na dálkovou formu vedení učiliště překvapilo; přihlásilo se třikrát více uchazečů, než byla kapacita třídy. Proto není divu, že SOU Blatná přichází s další nabídkou pro školní rok 2012/2013: od září 2012 otvírá kromě dalšího cyklu dálkové zkrácené formy také akreditovaný obor 41-51-H/02 Včelař jako tříletý obor denního studia pro vycházející žáky základních škol.
2011/6/166
Moderní včelař se zeptal čtenářů a dopisovatelů z různých regionů, jak hodnotí rok 2011 z hlediska včelaření s roztočem Varroa destructor. Uplynulá sezona byla hojná – příroda poskytla dostatek sladiny, včelstvům se podařilo vyprodukovat nadprůměrné množství medu, dařilo se ale také vosám i roztočům. Úhyny včelstev kvůli varroóze se odhadují do jara na 10 až 30 %.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/6/168
Letošní kongres Apimondie se konal na Jihoamerickém kontinentě v Argentině.
Tomuto setkání předcházela neméně zajímavá konference OIE (Světové organizace pro zdraví zvířat) ve dnech 19.–20. září, která byla tematicky zaměřena pouze na nemoci včel a měla komornější ráz. Některé z příspěvků se týkaly pouze monitorování různých druhů onemocnění včel v jednotlivých zemích, jako např. Tjeerd Blacquiére, který mapuje výskyt roztoče Varroa destructor v Nizozemsku. Podobně i Özge Toskar popsal výskyt varroózy v Turecku a její vliv na snižující se stavy včelstev. Další příspěvky na téma varroóza se týkaly hlavně výběru a chovu varroatolerantních včel (Alvarez Padilla ze Španělska), nebo vztahu Varroa destructor k virovým onemocněním (Pierre Giovanezzo z Kanady).
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/1/9
Byla prohlášena za nežádoucí ve vlastní zemi. Oficiální místa proti ní štvala prosté lidi, pomlouvala ji a usilovala o její život. Její příznivci se scházeli stranou ostatních a v médiích byli ze strachu ochotni hovořit jen anonymně.
Zdá se vám, že popisujeme příběh nějaké disidentky z předlistopadové historie? Máte pravdu, ale ne celou. Snad proto, že na oficiálních místech ještě nedávno seděli lidi z dob dávno minulých, tato minulost jaksi zapomněla skončit. A naše disidentka, tmavá včela (Apis mellifera mellifera), původní poddruh v převážné části české kotliny, dál s urputností zkušené horské partyzánky bojuje o alespoň malý kousek místa pod českým sluncem.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2012/1/8
V souladu § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje Ministerstvo zemědělství povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce, a určuje, na které z nich a v jakém rozsahu se poskytují příspěvky z prostředků státního rozpočtu.
2012/1/7
Ve velké posluchárně brněnské Mendelovy univerzity, zvané Auditorium maximum, jsme se jako uživatelé Varroa Monitoring Systému sešli v neděli 8. ledna 2012. Bylo nás přes sto a posluchárnu jsme zcela naplnili.
2012/1/6
Od tohoto čísla Moderního včelaře se budeme pravidelně setkávat s odpověďmi včelařů na otázky jiného druhu než rámková míra, technologie nebo zdravotní stav včelstev.
2011/6/188
V Moderním včelaři nebylo dosud průběžné automatické vážení včelstev příliš popisováno ani hodnoceno. Důvodem bylo zřejmě to, že potřebná registrační úlová váha u nás není příliš rozšířena. Až donedávna byly totiž náklady na její pořízení příliš vysoké. Změna nastala teprve až letos, kdy se na českém trhu objevila nová registrační úlová váha EMMA, jejíž pořizovací náklady jsou v porovnání se srovnatelnou zahraniční konkurencí výrazně nižší. Bližší informace i aktuální ceník jsou dostupné na webu výrobce www.apisdigital.cz .
2011/6/179
Příspěvky byly předneseny na konferenci „Včelařský výzkum v době J. G. Mendela a dnes“ konané v Brně dne 15. 10. 2011
Zprávy o varroatolerantních (VT) včelách jsou k dispozici z různých zemí. Některé dokumentují přirozený vývoj populace VT včel a jsou také zprávy o úspěších v selekci řízené člověkem.
Jedna z prvních informací o přirozeně vyvinuté VT je ze severní Afriky (Ritter aj. 1990) u telského plemene včely medonosné (A. m. intermissa) v severozápadní části Tuniska, kam se kleštík včelí (Varroa destructor) dostal asi v r. 1976 a poté způsobil rozsáhlé úhyny včelstev. Několik neošetřovaných včelstev však parazitaci přežilo a umožnilo uchování tamní populace včel. Autoři referovali o zvýšení podílu neúspěšných reprodukcí roztoče až na 50 % (převážně šlo o neplodné samičky) a popsali u včel čistící chování (grooming) vůči samičkám parazita. Přirozený vznik VT u části populace včel autoři připisují tomu, že potomstvo bylo chováno od matek z přeživších včelstev, zatímco v jiných regionech země byla dovážena neodolná včelstva odjinud (i z Evropy), proto tam se VT včel nemohla plně vyvinout.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/6/177
Příspěvky byly předneseny na konferenci „Včelařský výzkum v době J. G. Mendela a dnes“ konané v Brně dne 15. 10. 2011
Na světě je popsáno celkem 9 druhů včel rodu Apis (včela)1. U řady z nich nebyly popsány poddruhy. Naopak nejvíce poddruhů bylo popsáno u včely medonosné (Apis mellifera). Několik poddruhů bylo popsáno u včely východní (A. cerana) a včely obrovské (A. dorsata). Zejména při porovnání počtu poddruhů včely medonosné a v. východní je patrné, že počet popsaných poddruhů je jednoznačně výsledkem intenzity průzkumu jejich populací. Dokonce řada jmen poddruhů včely medonosné je dnes považována obecně za synonymum jmen jiných poddruhů (např. A. m. rodopica Petrov, 1991 = A. m . macedonica, Ruttner, 1988). Tedy počet jmen je vyšší než dnes uznávaný počet poddruhů. Kdyby byly populace včely východní stejně intenzivně prozkoumány jako u včely medonosné, jistě by bylo zjištěno více poddruhů, např. nedávno popsané A. cerana heimifeng Engel, 19992. Na straně druhé je skutečností, že rozloha a členitost území původního rozšíření včely medonosné (Evropa, Blízký Východ a Afrika) je značná, a zakládá tak k dostatečné horizontální izolovanosti jednotlivých populací tohoto druhu, která je nezbytná ke vzniku poddruhů.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/6/175
Včela východní (Apis cerana) je původní hostitel kleštíka včelího (Varroa destructor). Mezi oběma druhy, tedy hostitelem a parazitem, je vytvořen vyvážený vztah, a pro včelstva včely východní tudíž tento roztoč není kriticky nebezpečný, tak jako je tomu u naší včely medonosné. Proč se kleštík včelí se svým původním hostitelem snáší a kdy přešel parazitovat na včelu medonosnou, vysvětlíme v tomto článku.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2011/6/171
Jsou věci, na které jsme si všichni navykli a považujeme je za tak definitivní, že nikoho nenapadne přemýšlet o tom, zda jde věc udělat jinak a lépe.
Jako malé dítě jsem vyrůstal se zubní pastou, co měla malý uzávěr, který se mi ztrácel, když jsem koumal nad tím, jak se tou malou dírou pasta dostala dovnitř.
V té době v USA někdo úplně jiný zapřemýšlel nad něčím tak triviálním a vymyslel velký uzávěr, na který se dá pasta postavit. Asi stejně jako my slyšel o Kolumbově vejci. Anebo prostě zapřemýšlel v koupelně nikoli nad tím, jak se pasta dostala do tuby, ale nad tím, kam ji v poličce dát. Nevím, v kterém konkrétním designérském studiu objevili tubu na stojačku, ale ten příběh mě ohromil. Právě tím, že něco tak triviálního, jako je tuba na zubní pastu, kterou má každý den asi tak miliarda lidí v ruce, jde významným způsobem vylepšit.
Na tento příklad jsem si vzpomněl, když jsem hledal úvod k článku, o který jsem byl požádán po kalendáriu 2011/4. Tam jsem naznačil svoji nespokojenost s konstrukcí současných den, tak jak se stala nepsaným standardem a nikdo nepřemýšlí nad tím, zda plní svoji funkci.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit