Antonín Přidal

2012/3/100

Samotné čištění lze pozorovat jen obtížně a nahodile. Cílem tohoto příspěvku je zdokumentovat hygienické chování včel při odstraňování přestárlého trubčího díla.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

- redakce

2012/3/94

Z POZOROVACÍCH STANIC

Tentokrát nám dopisovatelé zprostředkují ve svých příspěvcích a záznamech pozorování přírody a práce se včelstvy za období duben–květen. Toto období je pro sledování a vedení včelstev asi nejdůležitější. Můžeme zde hodně získat, ale také hodně pokazit. Je to období přirozeného množení včelstev (rojení) a racionálního množení (tvorba oddělků a odchov matek). Ne nadarmo kdysi Leoš Dvorský rozdělil včelařský rok na období „duben–květen–červen–zima“. Je to období hojnosti jak pro včely, tak pro včelaře. U včelaře to však předpokládá nebýt chamtivý a včelám neodebrat všechen med – jak praví Josef Volejník „ulizovat pouze smetanu“. Tato zásada platí letos dvojnásob – po vydatné snůšce na začátku května není příroda tolik štědrá. Pamatujte, že včelstva volně žijící v přírodě v létě přežívala a také zimovala na květovém medu!

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Josef Křapka

2012/3/90

Víme, že rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev, a tudíž je v zájmu včelstev se rojit. Rovněž i příroda má z rojení včelstev užitek, protože opylovatelé anektují nové územní celky, a zabezpečují tak přežití a rozmnožování entomofilních (hmyzosnubných) rostlin. Včelař se však na tuto otázku dívá poněkud jinak. V minulosti včelaři rojové nálady ve včelstvech podporovali, protože rojení byl jediný známý způsob rozmnožování včelstev a též prodej rojů byl pro ně vítaným zdrojem příjmů. V současnosti se včelaři snaží rojení bránit, protože rojení snižuje jejich medné výnosy, a tím ochuzuje jejich rozpočet. Také lezení po stromech nebývá právě tím nejžádanějším koníčkem mnoha včelařů. Nemíním se zde zabývat všemi zákroky, které včelaři k omezení rojení prováděli a dosud mnohdy zbytečně a pracně provádějí. Omezím se pouze na ty, které mám ověřeny vlastní včelařskou praxí. Opatření proti rojení však nenazývám zákroky, nýbrž veškeré prováděné úkony jsou zapracovány do metodiky chovu, a tudíž je jejich provádění nenásilné a přirozené. Chov matek a záměrná tvorba mladých včelstev jako náhrady za nevyrojená včelstva do této metodiky patří. To již prezentoval ve své publikaci „Aučinlivé spravování včel pro lid obecný“ Josef Antonín Janiš.  

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Dalibor Titěra

2012/4/134

Všichni se asi shodneme na tom, že hodnotnou věc, zde genetický materiál, je třeba chránit před zkázou. V čem je hodnota nějaké věci, na to už není jednoznačná odpověď. Taková růže: jinak posuzuje hodnotu sběratel kuriozit, jinak výrobce růžového oleje. Ve vyšších polohách je potřeba mrazuvzdornost. Obchodník zase ocení kultivar s krásným novým jménem, který jde na odbyt, protože ho každý chce vyzkoušet.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Martin Prokop

2012/4/134

Vážená redakce, diskuse nad včelou tmavou z minulého čísla Moderního včelaře mne zaujala natolik, že jsem neváhal a prolistoval své staré časopisy Včela moravská z úplného počátku 20. století, abych zjistil, jak tehdejší včelaři vnímali kvalitu svých tmavých včelstev a jaká tehdy vlastně byla kvalita ostatních chovaných plemen včel? Tyto staré stránky z úplného počátku 20. století psané tehdejším příznivcem včely tmavé, včelmistrem, který tuto včelu rozchovával a šířil po celé Moravě, jsem i naskenoval a zasílám je k pročtení i vám ostatním včelařům.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal, Michal Počuch, Jiří Svoboda

2012/4/135

Letošní předjaří bylo charakteristické brzkým nástupem a nebývale silnou prevalencí nosematózy. Nejen, že většina včelstev byla pozitivních na nosematózu, ale i intenzita výskytu spor hmyzomorek (Nosema spp.) byla značně vysoká. Cílem příspěvku je poukázat na tento stav srovnáním let předchozích s předjařím 2012 a dokumentovat průběh akutní nosematózy na jednom ze stanovišť.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2012/5/161

Asi každému včelaři je název Stražisko povědomý. Jak by také ne, ve Stražisku se vyrábějí ze včelího vosku mezistěny už od počátku dvacátého století. Včelařský podnik za současného vedení prosperuje a vypadá to, že tato tradice může úspěšně pokračovat ještě mnoho let.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík

2012/5/160

Ve dnech 3. až 7. září se v Halle (Saale) v Německu konala 5. konference EurBee. Jedná se o vědecky zaměřenou konferenci, jejíž náplní je prezentace dosažených výsledků v apidologii vědeckými týmy z celého světa. Většina prezentovaných sdělení souvisí se včelou medonosnou a čmeláky, některé práce se ale týkaly i jiných druhů z čeledi včelovitých (Apoidea).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ivan Černý

2012/5/158

Začátkem září 2012 se ve švýcarském městečku Landquart konala 10. konference SICAMM, Mezinárodní společnosti pro ochranu tmavé včely (Apis mellifera mellifera, Amm), www.sicamm.org. Zástupci Svazu chovatelů včely tmavé se s podporou PSNV-CZ této konference zúčastnili a zapojili se do spolupráce s ostatními evropskými sdruženími zapojenými do SICAMM.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ivan Černý

2012/5/154

PSNV-CZ využila možnosti digitalizace knih na objednávku a poskytuje včelařům historické publikace z oboru.
 

číst článek

Jakub Hruška

2012/5/153

Zemědělská krajina je významně poškozena. Přestože do zemědělství proudí nemalé veřejné prostředky, kvalita krajiny se snižuje. Dříve běžné polní rostliny jako chrpa nebo hlaváček letní se dnes objevují vzácně.

číst článek

Zdeněk Klíma

2012/5/152

Všichni kolem sebe v posledních několika letech můžeme pozorovat změny krajiny, které se týkají buď přímo, nebo nepřímo nás všech. Na pěstování plodin a chovu zvířat závisí do značné míry naše životy, a proto způsoby, kterými se tyto potraviny produkují a dopad jejich produkce na krajinu, ve které žijeme, by měl zajímat nás všechny. Jsou to témata daleko důležitější než politické tahanice, či ekonomické prognózy. Přesto jim většinou věnujeme pouze nepatrnou pozornost. Krajinu kolem sebe vnímáme povětšinou s jakousi samozřejmostí, potraviny v ní pěstuje někdo jiný, většinu jídla si koupíme v supermarketu. Když ale začneme krajinu opět vnímat jako součást naší existence, možná k ní získáme mnohem bližší vztah a začneme vidět věci, které nám dosud unikaly.

číst článek

Jan Vondrák

2012/5/152

Kdyby včelařil nějaký filozof, nejspíš by konstatoval, že se v evropském včelařství po dlouhých desetiletích nadvlády antropocentrismu začíná paralelně prosazovat i další myšlenkový proud, biocentrismus.

číst článek

Markéta Julinová, Roman Slavík

2012/4/140

Z první části článku je patrné, že využití včel i jejich produktů je velmi efektivní a relativně levný způsob sledování kvality životního prostředí. Rizikové prvky, emitované lidskou činností do prostředí, jsou však pouze jednou skupinou škodlivin, které je možné najít jak ve včelách, tak i v jejich produktech. Druhou významnou skupinou jsou škodlivé organické látky, mezi které lze zařadit např. přípravky na ochranu rostlin, léčiva, průmyslové emise nebo exhalace z dopravy.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Radek Hubač, Martin Kamler

2012/4/137

Věnují dnes včelaři pozornost nosematóze včel? Nemáme ji, protože v našich nástavkových silných včelstvech nenachází příznivé prostředí pro své množení, anebo je to vše trochu jinak? V časopise Včelařství 9/2011 ing. Hrabák publikoval článek, který shrnul údaje ze světové literatury o novém patogenu Nosema ceranae a srovnal ho se známou N. apis. Na uvedený článek bychom chtěli navázat především vyjádřením se k situaci v ČR, praktickými zkušenostmi a návrhem epizootologických opatření.Letošní předjaří bylo charakteristické brzkým nástupem a nebývale silnou prevalencí nosematózy. Nejen, že většina včelstev byla pozitivních na nosematózu, ale i intenzita výskytu spor hmyzomorek (Nosema spp.) byla značně vysoká. Cílem příspěvku je poukázat na tento stav srovnáním let předchozích s předjařím 2012 a dokumentovat průběh akutní nosematózy na jednom ze stanovišť.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Karel Jiruš

2012/3/86

Dlouho jsem přemýšlel, jestli napsat článek na toto téma. Psát článek na téma rojení je téměř písemná včelařská maturita před nejvyšší možnou komisí. Je těžké najít včelaře, který by nemohl dělat předsedu komise a v tomto neměl naprosto jasno. A ještě těžší je najít včelaře, kterému z úlů nelétají roje. I mně se to stává, a protože mám včely u lesa a nejsem u nich stále, je pro mě většina rojů ztracená. Nevzniká u mě tedy stav rozpolcenosti jako u některých včelařů, kteří sice přicházejí o snůšku, ale zase si doplňují stavy včelstev. I když proto mám ekonomicky negativní vztah k rojení, stále mě uchvacuje je pozorovat, když se mi poštěstí být u tohoto vrcholného okamžiku ve včelím životě. Takže emotivně mám nyní k rojení vztah spíše pozitivní. Tím předesílám, že pokud někdo očekává jednoznačný návod jak včelařit bez rojů, tak jej v tomto článku nedostane, a přiznávám to hned na začátku. Článek jsem psal tak, aby usnadnil začínajícím včelařům orientaci ve slepých uličkách, hlavně v mnohých článcích, které se rojení věnují a mnohdy řeší jako podstatnou a dostačující jen část tohoto velmi složitého procesu.

 Je to asi třicet let, kdy jsem se rozhodl včelařit, a jsem rád, že jsem se tehdy tak rozhodl, ale teprve po třiceti letech jsem nabyl nepřekonatelného dojmu, že mám k tomuto tématu co napsat, a to jen proto, že Walt Wright, který dle mého názoru trefil hřebík na hlavičku, popsal svůj objev příliš složitě.

 Už jako začátečník bez včel jsem o rojení četl ve všech knihách, které jsem nastudoval. Teoreticky mi to bylo jasné, jen jsem nechápal, proč se včelařům stále rojí včely. Proč si ti včelaři nepřečtou nějakou knihu jako já, a bylo by jim to jasné. Včas rozšiřovat, dostatečný prostor, nechovat rojivá včelstva, neodchovávat z rojových matečníků, vysoké dno, vysoký úl, vysoký nebo nízký rámek, nepřehřívat úly na sluníčku, dopřávat včelám dostatek stavby, měnit matky, chovat či naopak nechovat trubce, dělat oddělky. Doufám, že jsem nic nevynechal. Ale i když to vše budete dodržovat, tak přesto vám včely dopřejí nádhernou demonstraci síly přírody, kdy se vše vyhrne před úl a zaplní vzduch tak, že zčerná, a hučení zažene bázlivé a včelaře vytáhne z domu jistěji než hukot pětikilové snůšky. Ano, nechci zde předešlé rady vydávat za nefunkční, ale stále mi výše popsaná doporučení vycházela, jak jsme kdysi v hodinách počtů říkávali, jako „podmínky nutné, nikoli postačující“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit