Štěpánka Dlouhá, Lukáš Matela

2015/2/28

Loňský rok se do včelařské paměti zapsal černým písmem. Varroóza a s ní ruku v ruce jdoucí virózy doslova vymýtily včelnice některých z nás. Včelařská periodika a diskuze se plní neradostnými zprávami z Čech i Moravy. Jedni svalují vinu na nedisciplinovanost sousedů, druzí si stěžují na nedostatečnou účinnost léčiv a další zase žehrají na počasí, které všechno neštěstí přineslo. Tímto zamyšlením nemíníme nikoho kárat. Nenabízíme ani zaručený návod jak nezdaru napříště předejít. Pokusme se ale více osvětlit biologickou podstatu problému nastíněním interakcí, které soužití včely a kleštíka utvářejí. Úsudek o tom, jakou úlohu by zde měl hrát člověk, a rozhodnutí, jaká léčebná opatření má smysl zavádět, nechť si každý učiní sám.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová, Petr Texl

2017/6/28

Louky byly v plném květu, kosi ráno zpívali, slunce svítilo z plna sil, když jsme se s kolegou Petrem Texlem vydali do Hřivínova u Karlových Varů navštívit tamní Včelařství M+M Dimovi. Cesta na samém pomezí vojenského újezdu v Doupovských horách dávala tušit, že tu je proti nedalekým lázním jiný svět. Domy sice mají svá nejlepší léta už dávno za sebou, ale přírodě divočina svědčí. Usedlost Dimových, to je zase jiný příběh. Člověk je vlídně naladěn už u vstupu, kde ho vítají dva obří chlupatí psi. V závěsu se objevuje celá rodina. Kluci ovšem mají na spěch, protože táta s mámou budují včelařskou farmu, a tak vyfasovali kolečko, aby taky pomohli. Podívejte se na rodinou farmu v Moderním včelaři. Vycházíme 19. 6.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/2/12

Již od roku 2007 se v Evropě monitorují zimní úhyny, které se odborníci snaží dát do souvislosti s dalšími možnými vlivy působícími ve včelařství (snůškové podmínky, způsoby léčení včelích chorob atp.). Bohužel dosud stále chybí data o úhynech v České republice. Jak jsou tedy vysoké zimní úhyny v ČR? Dosud nešlo na tuto otázku odpovědět. Sice se obecně tvrdí, že situace v ČR je výborná, lze toto tvrzení ale nějak dokázat? A jaké jsou nejčastější důvody ztrát?

číst článek

- redakce, Lukáš Matela

2015/3/24

Častým tématem diskuse včelařů je úlová otázka, která zpravidla nemá řešení a výstupem takové debaty nebyla nikdy žádná univerzální pravda. Vždy je třeba najít rozumný kompromis mezi tím, co svědčí včelám, a tím co vyhovuje včelaři nebo novému fenoménu – včelařce. Neomezené možnosti má kutil, který si dokáže vymyslet a zrealizovat jakýkoli úl. Nabídka trhu včelařských potřeb je dnes široká a lze si vybrat z širokého spektra výrobků. Článek popisuje ve světě běžně používané osmirámkové úly – tzv. úly pro ženy – a zkušenosti s nimi v prvním roce včelaření.

Včelařky – fenomén současného včelařství

V souvislosti s novodobými trendy se mezi mladými lidmi, zejména rodinami s dětmi, klade důraz na zdravou výživu, vztah k přírodě a k půdě a to vše zapříčiňuje renesanci zahrádkaření a také chovu včel, které jsou považovány za nezbytnou podmínku kvalitního opylení pěstovaných plodin. Často se pak včelám věnují nejen maminky na rodičovské dovolené, ale i seniorky.

číst článek

Ondřej Prášil, Petra Urajová, Václav Krištůfek, Radmila Frydrychová

2016/5/23

Mikrobiologický ústav Akademie věd v Třeboni se již více jak padesát let zabývá výzkumem řas. Byla zde vyvinuta unikátní venkovní tenkovrstevná technologie pěstování jednobuněčné mikroskopické řasy Chlorella. Vědci se nyní zabývají výzkumem chování včel, které sušenou řasu přináší do úlů.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Pavel Holub

2015/4/15

Snažíme-li se při vedení včelstev co nejvíce omezit používání akaricidů, ať syntetických léčivých přípravků nebo organických kyselin, můžeme hledat inspiraci v přirozeném chování včelstev. Takovým pravděpodobně nejúčinnějším ozdravným mechanismem včelstva je rojení. Ve vztahu k varroóze to platí také.

Metoda vícenásobného odsávání při současném odchovu matky

Roj opouštějící včelstvo si s sebou odnáší pouze několik procent populace kleštíka z původního včelstva. Díky tomuto přirozenému očistnému ději jsou včelstva schopna ve výrazně méně zavčelené krajině, než je u nás, přežívat i bez pomoci člověka. Nové vznikne, staré uhyne. V našich podmínkách však včelař není schopen většinu rojů odchytit, a proto se snaží chovat včelstva tak, aby se nevyrojila. Snaží se tedy o kontinuální život včelstva, čímž ale vyloučí přirozený očistný mechanizmus rojení. Proto, aby chovaná včelstva vůbec přežila, je zatím nezbytné je ošetřovat akaricidy. Existuje ale možnost jak rojení jako přirozený očistný mechanizmus napodobit. Princip takové metody je založen na tom, že převážná většina kleštíků se nachází na plodu. Jaká to je část populace, vyjadřuje parametr BAR. BAR (brood/adult ratio) je poměr počtu kleštíků na plodu vůči počtu kleštíků na včelách. V našich podmínkách je zjištěn tento poměr přibližně v rozmezí 2,5 až 3,3 (Výzkumný ústav včelařský, Dol). To znamená, že přibližně 40 až 30 % kleštíků je na včelách (foretičtí kleštíci) a 60 až 70 % je jich na plodu, převážně pod víčky. Kleštík vstupuje do dělničí buňky v průběhu jednoho dne před zavíčkováním. Na znalosti těchto parametrů je založena metoda odsávání populace kleštíka ze včelstev.

Fáze č. 1 – Chov matek

Předem si připravíme chovné včelstvo. Pak přelarvujeme a založíme do chovného včelstva sérii. Je tak zahájen chov matek. Označíme si tento den jako výchozí den 0. Matky se vylíhnou přibližně za 12 dnů.

Fáze č. 2 – Přesun plodu stáří 4 až 16 dnů

Pátý den mateří mřížkou rozdělíme včelstvo do dvou částí podle stáří plodu. Vybereme plodové plásty, které obsahují pouze vajíčka a zavíčkovaný plod vysokého stáří, o kterém víme (přibližně předpokládáme), že se do pěti dnů vylíhne. Pokud ve včelstvu takové plásty jsou, tak tyto plásty uložíme těsně pod mateří mřížku. Ostatní plodové plásty (stáří 4 až 16 dnů) uložíme do nástavku těsně nad mateří mřížku a s nimi i všechen plod jiného stáří i vajíčka, která nelze oddělit. Vhodným výběrem plástů omezujeme již tak výrazné oslabování produkčního včelstva ve fázi č. 3. Pokud při třídění plodu najdeme matku, tak ji vypustíme pod mateří mřížku. Pokud ji nenajdeme, smeteme pod mateří mřížku veškeré včely.

Pro bádavé čtenáře jsme připravili diagramy z článku ke stažení ve formátu xls: Diagram 1 a Diagram 2

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Václav Krištůfek, Daniela Procházková

2017/7/24

Ing. Václav Krištůfek, CSc., patří mezi autory článků v Moderním včelaři. Většinou čerpá ze své praxe vědeckého pracovníka Biologického centra Akademie věd České republiky, pokud se týká zdraví včel. Tentokrát se ale dělí o zkušenosti s edukačními výstavami o včelím životě, které měly přiblížit široké veřejnosti výzkumný potenciál jeho pracoviště.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Petr Texl, Ladislav Nerad

2017/6/8

„Bez medu to nejde,“ říká Ladislav Nerad z Balkovy Lhoty u Tábora o zimování svých včelstev na medu. Téměř deset let ho praktikuje jako součást celoročního vedení včelstev ve svém velkoprovozu. Kromě mnoha provozních výhod získává na jaře vitální včelstva. Vždyť takto včelstva žila miliony let. Požádali jsme Ladislava Nerada, aby své zkušenosti a poznatky svěřil čtenářům Moderního včelaře.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/5/4

Milí čtenáři, časopis Moderní včelař se dneškem stal dostupným nejen předplatitelům, návštěvníkům knihoven a přímým objednatelům, ale všem, kdo zabloudí do do jedné z tisíce trafik, kam ho od začátku listopadu prostřednictvím První novinové společnosti, a. s., (PNS) dodáváme.

číst článek

Jitka Hřebecká, Miroslav Hřebecký

2014/2/23

Vynořily se docela nedávno, každý o nich slyšel, málokdo se odvážil je vyzkoušet. Mnozí je viděli na svých cestách po Švýcarsku, Německu nebo Rakousku, u nás vůči nim panuje přinejmenším nedůvěra a opatrné vyčkávání. Řeč je o tekutých invertních krmivech pro včely.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeňka Cutáková, Zdeněk Klíma

2015/5/6

Před rokem a půl se v Pracovní společnosti nástavkových včelařů probírali možnosti připomenutí výročí 150 let vynálezu medometu. Tehdy padla jasná volba na autentické prostory v brněnských Lužánkách. K možnosti uspořádat akci na stejném místě, kde v roce 1865 Franz Hruschka představil medomet, se později přidal nápad uspořádat medovou soutěž.

číst článek

Jan Vondrák, Ivan Černý

2013/5/7

Řečeno co možná nejjednodušeji: Apimondia je světový svaz včelařských svazů, který se už skoro sto dvacet let snaží rozvíjet mezinárodní spolupráci mezi lidmi od včel. Pro včelaře je zajímavá asi jen tím, že každé dva roky někde pořádá kongres, který je znamenitou příležitostí navazovat a udržovat kontakty se zahraničními přáteli a dozvědět se, co nového se za poslední dva roky vyzkoumalo či vyrobilo. Na začátku letošního října se právě takový kongres konal v ukrajinském Kyjevě a na následujících stranách si můžete přečíst, co nás tam zaujalo.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Petr Texl, Jaromír Tauš

2016/4/36

Expozici Pracovní společnosti nástavkových včelařů na jarním veletrhu Techagro v Brně navštívil předseda rakouských zájmových včelařů Johann Gruscher. Nezajímal se pouze o repliku Hruschkova medometu, ale také o tlumení varroózy a systém včelařského vzdělávání. Protože jsme měli mnoho otázek i my, pozval nás do Rakouska ke svým včelám. Pozvání jsme rádi přijali a čtenářům Moderního včelaře přinášíme první část postřehů z jeho včelnice.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marián Sudzina, Martin Mellen, Miroslava Kačániová

2014/4/20

Včelí med je už od pradávna používaný kvôli jeho širokému spektru liečivých účinkov ale aj ako antimikrobiálny agent a jeho popularita stále viac narastá. V súčasnosti sa pozornosť vedeckej komunity zameriava na sledovanie antimikrobiálnej aktivity a aktivity proti tvorbe biofilmu a na protizápalové účinky. Výsledky ukazujú, že najvýznamnejší účinok z hľadiska antimikrobiálnej aktivity majú práve medovicové medy a najvýraznejšiu aktivitu z hľadiska inhibície tvorby biofilmu pri natívnych lesných medoch  zaznamenáva práve zbierkový kmeň Escherichia coli CCM 3988.

Úvod

Včelie produkty majú opodstatnené postavenie i v širokom uplatňovaní ako prírodné produkty v alternatívnej medicíne v spojitosti s liečbou množstva ochorení, a taktiež pre argumenty zavádzania do terapie pre nízke náklady na liečby a absenciu rezistencie na antibiotiká.

Med a propolis nachádzajú uplatnenie pri potláčaní multirezistentných patogénnych mikroorganizmov bez rizika vzniku antimikrobiálnej rezistencie a zabráneniu tvorby, prípadne narúšaniu už vytvoreného biofilmu – patria k vynikajúcim na liečbu nehojacich sa infikovaných rán a iných ochorení, spôsobených mikroorganizmami. V prípade propolisu mechanizmus antimikrobiálnej aktivity by mohol byť znakom synergickej aktivity medzi fenolickými a inými zlúčeninami, hlavne flavonoidmi, ako sú pinobanksín, galangín a pinocembrín. V zameraní na med k faktorom inhibujúcim vývoj, rast mikroorganizmov patrí viskozita obmedzujúca výmenu kyslíka, zvýšená koncentrácia redukujúcich cukrov, prítomnosť peroxidu vodíka a chemických látok proteínov a enzýmov zabraňujúcich rastu mikroorganizmov.

Cieľ

Cieľom práce bolo sledovanie antimikrobiálnych vlastností a inhibičných vlastností proti tvorbe biofilmu medu proti vybraným patogénnym mikroorganizmom. Sledovali sme vzorky medovicových medov a kvetových zmiešaných medov. Propolisy pochádzali z rôznych oblastí Slovenska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ivan Černý, Jakub Dolínek

2013/3/6

číst článek

Jiří Danihlík, Radek Kobza

2017/11/30

Po oficiálním skončení Apimondie se konala tzv. Technical tour, tedy organizovaný výlet na zajímavá včelařská místa. Nechali jsme se tedy dobrovolně zorganizovat a na výlet jsme se přihlásili. Cesta na Apimondii a prezentace výsledků byla podpořena projektem NNO: Úspěšnost zimování včelstev v ČR v evropském kontextu, č. 53/2017 a projektem NAZV č. QJ1610248.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Jiří Danihlík, Radek Kobza

2017/11/24

Turecký Istanbul hostil od 29. září do 3. října letošního roku mezinárodní kongres Apimondia.  Autory článku zajímaly především odborné přednášky. O shrnutí toho nejzajímavějšího, co během čtyř dnů zaznamenali, se dělí se čtenáři Moderního včelaře.Cesta na Apimondii a prezentace výsledků byla podpořena projektem NNO: Úspěšnost zimování včelstev v ČR v evropském kontextu, č. 53/2017 a projektem NAZV č. QJ1610248.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Aleksandar Uzunov

2015/6/32

Již před rokem se otevřel celoevropský projekt, který se soustředí na šlechtění včelstev na odolnost vůči varroóze, zlepšení celkové užitkovosti a vitality. Jedná se zejména o vyhledávání lokálních populací, které by mohly vykázat známky varroatolerance. Nyní mají možnost se zapojit čeští včelaři. Jak? Přečtěte si informace v Moderním včelaři 6/2015.

číst článek

Karel Jiruš, Milan Bencúr, František Texl, Martin Jůzek

2011/4/120

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

V září a v říjnu už by včelař měl mít teoreticky více času. Do včelstev by už neměl zbytečně zasahovat, včelstva by už měla být zakrmená a prostor by měl být pro nastávající zimu již finální, neměl by se měnit. Včelstva dotmelují propolisem poslední skulinky a tvoří si ideální podmínky pro zimování. V září je dobré ještě monitorovat spady roztočů a provést třeba druhé ošetření dlouhodobými odpařovači kyseliny mravenčí. Více uvádějí autoři našeho pravidelného kalendária.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Karel Sládek, Jiří Přeslička

2014/5/8

Italští včelaři bijí na poplach. Alarm vyhlášený italským Ministerstvem zemědělství spustil brouk Aethina tumida, česky lesknáček úlový. Dne 5. září 2014 bylo totiž lokalizováno ohnisko jeho výskytu, a to v jižní Itálii v regionu Kalábrie v blízkosti přístavního města Gioia Tauro. Ihned byla provedena kontrola u všech včelařů, včetně kočovných, v okruhu 20 km. Závažnost situace jistě podtrhují titulky článků italských včelařských spolků, které tohoto úlového parazita označují za „další mor“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit