Miroslav Hřebecký, Jitka Hřebecká

2015/2/6

Na Letní škole nástavkového včelaření se objevují účastníci s různou úrovní zkušeností se včelařením. Informační smršť dává zabrat každému, zvláštní péči a ohled ale zasluhují lidé, kteří se do včelaření chtějí pustit a v oboru se teprve rozkoukávají. Na podzim vznikla na společném setkání lektorů letních škol myšlenka uspořádat pro ně zvláštní kurz nazvaný přípravka, který by byl zaměřen na úplné základy pro účastníky, kteří si včelstva teprve plánují pořídit. Nabídli jsme svoje lektorské zkušenosti kantorů i svoje zázemí a rozhodli se uspořádat první takovouto přípravku u nás v Myslíči u Benešova.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Bogdan Kedzia, Elzbieta Hołderna-Kędzia

2017/3/34

Včelí měl, zvaná taky zimní měl, tvoří vykousaná vosková víčka za zimních zásob a mrtvé včely, které v období zimy padají na dno úlu. Včelař nachází během jarní prohlídky různé množství těchto včel, zpravidla od 250 do 300 g tělíček. Nadměrný spad mrtvolek může mít více příčin. Někdy to bývá slabé včelstvo, nepříznivé povětrnostní podmínky jako nízká teplota nebo dlouhé předjaří, v jiných případech jsou to nemoci, varroáza, nosematóza, špatná matka, nevhodné rozložení zimních zásob v úlu nebo jejich úplné vyčerpání. Uhynulé včely však mají stále ještě některé dobré vlastnosti, využitelné v apiterapii.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Radek Kobza, Petr Texl

2013/2/30

Dobrý lektor by měl splňovat tři předpoklady: odbornost získanou a rozšiřovanou nikdy nekončícím studiem, vlastní praktickou zkušenost se včelařením a v neposlední řadě umění předat své znalosti a dovednosti posluchačům.  Přinášíme několik postřehů pohledem čtyř lektorů PSNV, absolventů kurzu lektorských dovedností v březnu 2013 na Javořici.

číst článek

Zdeněk Klíma, Zdeňka Cutáková

2014/6/29

Když před 15 lety Carles Galletero Llorca začal organizovat první Feria Valenciana de la Miel (slavnosti medu ve španělské Valencii), nedokázal si tehdy ani představit, že o pár let později otevře muzeum věnované včelám a lidem, kteří se o ně starají.

Montroi, město s dvěma a půl tisíci obyvateli, není na první pohled ničím výjimečné. Pokud se ovšem podíváme na hlavní zdroj obživy místních obyvatel, můžeme lehce nabýt dojmu, že je to doslova včelařské město. Každý třetí obyvatel se totiž živí buď přímo chovem včel, nebo pracuje v místních firmách, které se zabývají zpracováním včelích produktů nebo výrobou včelařského vybavení. Ve městě má sídlo největší zpracovatelská společnost ve Španělsku – Apisol.

Přímo v okolí Montroi je dvacet tisíc včelstev, která produkují sedm set tun medu, s průměrem okolo 35 kg na včelstvo. V celé provincii Valencia pak 1700 včelařů obhospodařuje okolo tři sta tisíc včelstev. Z tohoto počtu je 789 profesionálních včelařů, kteří chovají více jak sto padesát včelstev.

Kromě zpracování včelích produktů je také zajímavé, že ve městě je taková koncentrace výroby úlů, že...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Bogdan Kedzia, Elzbieta Hołderna-Kędzia

2017/1/42

Bakterie Helicobacter pylori jsou zodpovědné za dlouhodobé chronické záněty žaludku, žaludeční a dvanácterníkové vředy. Dále zvyšují riziko vzniku rakoviny žaludku. Med a propolis mohou sehrát důležitou úlohu v podpůrné léčbě těchto chorob. Studie předních polských vědců, manželů Kedziových, přináší exaktní poznatky z výzkumu obou včelích produktů. Více v tištěném Moderním včealři nebo od 1. 1. 2017 též v elektronickém vydání časopisu (objednávky na www.epredplatne.sk).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Petr Sedláček

2012/3/93

Pro chov včelích matek se používá převážně přenesení maximálně půl až jednodenních larviček z ušlechtilého chovu do prefabrikované misky. Vyseknutí dna buňky i s vajíčkem a usazení do misky se příliš neujalo. Pokud se týká přenesení samotného vajíčka, vždy se tvrdilo a někde dosud tvrdí, že to nejde.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Silvie Dostálková

2016/1/29

Seznam použité literatury k článku Lesknáček úlový a sršeň asijská: nové problémy pro evropské včelaře?, který uveřejnil Moderní včelař 1/2016.

číst článek

Jakub Dolínek, - redakce

2013/1/4

Informace o nejzajímavějších článcích z posledních čísel American Bee Journalu a Bee Worldu

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek, František Texl

2011/6/182

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

Zima je tu a včelaři mají čas opět více číst a přitom rozmýšlet, co udělat v příštím roce lépe. Naše roční kalendárium se tímto dílem uzavírá a je na čase se s našimi čtyřmi přáteli rozloučit. Ve finále jsme položili našim autorům otázky, které pomáhají odhalit něco málo z jejich života. Děkujeme za obětavost, se kterou pro náš časopis kalendárium připravovali.

číst článek

Jiří Danihlík, Jaroslav Bzdil, Martin Pijáček

2016/1/20

V jarních měsících roku 2015 vyděsil české včelaře nález ohniska hniloby včelího plodu, která u nás nebyla diagnostikována po více než 20 let. O výskytu informovala veřejnost tisková zpráva vydaná Státní veterinární správou 28. srpna 2015, kterou pak převzala česká média. Hniloba včelího plodu je nebezpečné bakteriální onemocnění, mezi včelaři se množí dotazy, jak chorobu diagnostikovat na včelnici i jak se diagnóza provádí laboratorně. Protože se blíží nová sezóna i čas vyšetřování zimní měli na mor plodu, přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/6/8

V dubnu a květnu 2014 proběhla na území České republiky první studie zaměřená na monitoring úspěšnosti přezimování včelstev během zimy 2013/14. Českou verzi dotazníku vyplnilo 556 včelařů (cca 1,2 % z celkového počtu včelařů), ztráty včelstev v ČR činily 6,6 %, a patří tak k jedněm z nejnižších v porovnání se zbytkem Evropy. Zároveň také ČR patří mezi státy s nejnižší účastí v dotazníkové studii. Naopak více jak 45 % respondentů uvedlo, že průběžně monitoruje napadení včelstev roztočem kleštíkem včelím.

číst článek

Jiří Danihlík, Silvie Dostálková

2016/1/27

Na konferenci asociace COLOSS konané v říjnu 2015 nedaleko slovinské Lublaně jsme měli možnost zúčastnit se přednášek a pracovních seminářů zaměřených na hlavní výzkumné projekty pořádající asociace. Probírala se různá témata, např. již v ČR známý monitoring zimních ztrát včelstev i projekty zaměřené na šlechtění a léčení včel pomocí organických kyselin. Několik konferenčních příspěvků se také týkalo lesknáčka úlového a sršně asijské, které se nepřirozeně vyskytují na evropském kontinentu a jejichž přítomnost vyvolává mnoho otázek u vědců a obav u včelařů. Článek Moderního včelaře přináší kromě zásadních informací také unikátní fotografie obou škůdců.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jakub Dolínek, - redakce

2012/4/118

Časopis Bee World vydává čtvrtletně IBRA – International Bee Research Association (Mezinárodní sdružení pro včelařský výzkum) – a přináší v něm články včelařů i výzkumníků z celého světa. Anotace článků se podle nás budou dobře doplňovat s obsahem American Bee Journalu. Podrobnosti o Bee World a IBRA jsou na adrese www.ibra.org.uk

Informace o nejzajímavějších článcích z posledního čísla American Bee Journalu a Bee Worldu

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

František Weyda, Petr Texl

2015/1/33

V posledních letech zažíváme revoluční rozvoj celé řady digitálních zobrazovacích technik. Digitální fotografie je toho učebnicovým příkladem. Digitální zobrazovací techniky jsou aplikovány do celé řady oborů lidské činnosti. Vyhnout se tak nemohou ani oborům zdánlivě odtažitým. Tedy ani včelařství. Naopak zde mohou být velmi užitečné. Rozhodli jsme se představit v tomto seriálu ty z digitálních zobrazovacích technik, které jsou buď zcela nové, nebo už „zaběhnuté“ a přínosné.

Skenování biologických objektů pomocí stolních skenerů

Jako první dobře využitelnou techniku digitálního zobrazování zmíníme skenování biologických objektů pomocí stolních skenerů (angličtina používá termín flatbed scanner).

Pomocí této techniky získáme krásné digitální obrázky a přitom fotografický aparát vůbec nepotřebujeme. Stačí nám k tomu všudypřítomný počítač a k němu připojený běžný stolní skener (i když ne každý skener je k tomu stejně vhodný, viz dále). Skenování 3D objektů jiných než tiskovin (pro něž byly tyto přístroje původně vyvinuty) není věc úplně nová. Je už široce používána především v takových oborech, jako jsou geologie a mineralogie, sběratelství (například mincí a známek, muzejnictví, botanika atd.).

V Laboratoři digitálního zobrazování v entomologii (Biologické centrum Akademie věd ČR, Entomologický ústav, České Budějovice) jsme se intenzívně zabývali využitím stolních skenerů v biologii od poloviny devadesátých let. Tehdy to byly časy doslova pionýrské: dobře si ještě pamatujeme na údiv odborníků na přelomu tisíciletí, když jsme prezentovali velkoplošné tištěné obrázky naskenovaného hmyzu v době, kdy měly digitální fotoaparáty rozlišení maximálně kolem 2 MB a podobné snímky ještě nešly digitálním fotografováním realizovat. Prostě – stolní skener, který je určen pro skenování papírových dokumentů, může také dobře zachytit obraz 3D předmětů, které položíme na jeho skleněnou vnitřní plochu. S některými skenery dosáhneme překvapivých výsledků.

Skener versus fotoaparát

Samozřejmě většina lidí se zeptá proč používat na obrazovou dokumentaci skener, když máme tolik dobrých typů digitálních fotoaparátů?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Petr Texl, Jiří Přeslička

2016/1/32

Co by to bylo za včelaře, který za svůj život nevynalezne nový úl nebo alespoň trochu neopraví stávající úlové standardy. Každý včelař se jistě již několikrát stal účastníkem nikdy nekončících diskusí na toto téma. V několika číslech Moderního včelaře vás seznámíme s konstrukčními chybami a odchylkami od zavedených standardů.

číst článek

Martina Rejtharová, Jiří Bureš, Eva Pomezná

2018/1/40

Na stránkách tohoto časopisu jistě není potřeba připomínat, že med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými. Přesná definice medu je dána Směrnicí Rady 2001/110/ES o medu. Tato směrnice také uvádí, že „med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho složení“. V článku se odborníci z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Brno věnují problematice reziduí antimikrobních veterinárních léčiv, které se mohou v medu vyskytnout. (Antimikrobika jsou léčivé látky, které působí proti mikroorganismům vyvolávajícím nakažlivá onemocnění.)

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ivan Černý, Jakub Dolínek

2013/2/6

Bee World březen 2013 a American Bee Journal 1/2013

číst článek

Martina Hřebenářová, Eliška Hřebenářová

2017/1/34

Píšou se padesátá léta 19. století; narodil se Tomáš Garrigue Masaryk, Livingstone objevuje Viktoriiny vodopády, Darwin dokončuje svou knihu O původu druhů s dodnes kontroverzní evoluční teorií. A včelaři? Ti se postupně učí zacházet s pohyblivým dílem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Antonín Přidal, Jiří Svoboda

2012/6/194

Výměny matek provádějí včelaři mnoha různými způsoby. Uvádí se však, že podmínkou je, aby ve včelstvu, kde probíhá výměna či přidávání matky, nebyla přítomna jiná matka než právě ta přidávaná či vyměňovaná [1]. Jinak se výměna či přidání nezdaří, protože nejde o náhodný proces [2]. V roce 2009 jsme pozorovali dva na sobě nezávislé případy, kdy došlo k přijetí matky „při matce“ [3].

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Přeslička, Petr Texl

2016/2/34

Při diskuzi o konstrukční kázni je třeba mít na mysli, že se standardy jednotlivých typů úlových sestav vytvářely obvykle velmi dlouho. Prodělaly letitý vývoj s mnoha vylepšeními a následně také zjednodušeními. Nedá se vyloučit, že je ještě nějaké vylepšení možné. S ohledem na dobu, kterou vývoj trval, je to však málo pravděpodobné. Tendence o vylepšování stávající úlové sestavy jsou pochopitelné; svědčí to o tom, že včelaři o své práci přemýšlejí a snaží se svůj provoz modelovat podle vlastních představ. Při tom ale můžou vzniknout omyly, které obsluhu včelstev zkomplikují. Tento příspěvek má za cíl upozornit na několik často se vyskytujících chyb, které mají zpravidla původ v nerespektování včelí mezery. Příklady jsou sice uváděny na úlu Langstroth, ale mají obecnou platnost.

číst článek