2004/2/13
První číslo MV otevřelo mimo jiné také pravidelnou rubriku o světě internetu. Je třeba říci, že informačních zdrojů (nejen včelařských) je na internetu veliké množství, ale jak už to bývá, jsou různé kvality. Hledání a procházení odkazů zabere dost času a když už si s tím někdo práci dá, byla by škoda s těmi hodnotnějšími neseznámit ostatní.
2004/2/12
Ve dnech 26.–30. 8. 2003 navštívili včelaři ze Sekce komerčních včelařů a Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ původní domovinu včely kraňské, Slovinsko. Kromě přírodních krás této země pod Alpami jsme navštívili několik včelařů, muzeum včelařství v Radovljici, světovou včelařskou výstavu Apiexpo v Ljubljani u příležitosti Apimondie a dále Centrum včelařů Slovinska Brdo pri Lukovici.
2004/3/3
Na podzim 2003 jsem odepsal na výzvu o pomoc při realizaci projektu podporovaném Jihoafrickou vládou a 4. listopadu 2003 jsem již odlétal do Johanesburgu. Tento projekt má za cíl odstranění chudoby venkovského obyvatelstva JAR. Včelaření je pro tento účel velice vhodné. Záměr je vytvořit během tří let pracovní příležitost pro 50 000 venkovských lidí a následně 6 000 ve zpracovatelském průmyslu. Můj úkol byl tvořit 1 500 nových včelstev týdně a vyškolit personál pro vytvoření 2 500 000 včelstev během tří let. Opravdu nic snadného. Pro dosažení tohoto cíle je vytvořeno technické zázemí a zabezpečeno financování, na kterém se podílí velké banky. Je dostatek levné pracovní síly.
2004/3/5
V Jihoafrické republice, i přes mimořádně příznivé podmínky pro chov včel, je cena za med pro včelaře příznivější než v České republice nebo na Slovensku. Všude ve světě totiž zemědělci dostanou spravedlivou cenu za svoje výrobky až tehdy, když vytvoří náležitý tlak na výkupce a zpracovatele. V tomto ohledu bychom si ze zemědělců měli vzít příklad.
2004/3/6
Mojím odkazom pre začínajúcich včelárov je: „Stojí to za to a dá sa to zvládnuť!“
2004/3/28
„Jsem rád, že vznikl tento nový včelařský časopis“, prohlásil doslova na adresu našeho časopisu šéf českých včelařů Mgr. Luděk Sojka během svého projevu na valné hromadě Sekce komerčních včelařů v Praze. Redakčnímu týmu popřál mnoho úspěchů ve své práci a také to, aby nynější čtvrtletník MODERNÍ VČELAŘ co nejdříve začal vycházet každý měsíc.
2004/3/27
Pro začátečníka to může být velký oříšek. Jedná se o rozměr vnější nebo vnitřní? Měří se délka rámku i s oušky, nebo jen mezi bočními loučkami? Když jsme do redakce dostali několik dopisů na toto téma, vzpomněl jsem si na svoje včelařské začátky a najednou jsem si uvědomil, že i já jsem se s tímto problémem dlouho potýkal.
2004/3/26
V jihočeských Chvaleticích, 2 km od Protivína, vybudovala Česká včela, s.r.o., nákladem pěti miliónů korun včelařské středisko, aby zlepšila služby včelařům v Jihočeském kraji. Ti zde budou moci nakupovat včelařské potřeby, cukr, včelí matky a prodávat svůj med. Široká veřejnost pak jistě ocení možnost nákupu včelích produktů, zejména medoviny.
2004/3/26
Obdivuji tyto krásné stromy, rostoucí převážně v teplejších krajích Evropy. Tvrdí se o nich, že vápenitou půdu nesnášejí a u nás namrzají.
2004/3/23
Prvního května pozorovali včelaři v příhraničních oblastech západních a jižních Čech a také na jižní Moravě neobvyklý úkaz. Několik včelstev se předčasně vyrojilo. Vylétlé roje nesedly na nejbližší strom, nýbrž letěly rovnou směrem ke státní hranici. Za několik dní roje přilétly a usadily se v blízkosti svých původních úlů. Že se jedná o tytéž roje, které před několika dny z jejich včelnic odletěly, zjistili včelaři podle značek.
2004/3/18
V červnu sezóna vrcholí
Šestý měsíc v roce prožívá včelař ve znamení medobraní, tvorby oddělků, rojení a chovu matek. Je to poslední měsíc včelařské sezóny, v němž se včelstva bouřlivě rozvíjejí a početně sílí. Z tohoto důvodu je červen (jún) nejdůležitějším měsícem v roce pro ovlivnění síly včelstev na jaře příštího roku. Kdo tedy chce příští první jarní snůšku využít co nejlépe, musí udržet intenzivní plodování co nejdéle.
2004/3/16
Sedmi včelstvům bylo dovoleno vybudovat plásty na mezistěnách o velikosti buňky 4,9 mm a to po dobu 3 následujících sezón. Druhý rok byli přidáni roztoči Varroa a vývoj jejich populace byl pozorován a srovnáván se sedmi kontrolními včelstvy s plásty vybudovanými na regulérních mezistěnách o velikosti buňky 5,4 mm. Nebyly zaznamenány žádné výrazné rozdíly ve vývoji populace roztočů mezi těmito dvěma skupinami včelstev v závislosti na míře zamoření dospělých včel u včelstev s méně plodem – měřeno na konci třetího experimentálního roku. Výsledky ukazují, že velikost buňky není v rámci limitů daných experimentem důležitým faktorem ovlivnění dynamiky rozvoje populace roztočů Varroa.
2004/3/15
V článku „Počet buněk v mezistěně a kvalita plástu“ jsem poukázal na to, že v mezistěnách různého původu je dost rozdílný počet buněk na plochu plástu a že ne každá mezistěna včelám vyhovuje co do velikosti buněk.
2004/3/14
Rozdiely v myslení včelárov sú niekedy priepastné. Jeden susedný starý včelár v blízkosti môjho trvalého stanovišťa získal nielen tento rok od jedného včelstva sotva jednu tretinu medu ako ja s novou preverenou a už naplno sa prejavenou technológiou chovu včelstiev v úľoch typu Langstroth-Jumbo.
2004/3/13
Scénu jako z napínavé detektivky jsem nedávno zažil v jedné včelařské prodejně: Zákazník přede mnou si chtěl koupit mateří mřížku do Tachovského nástavkového úlu a pro jistotu si s sebou do prodejny vzal metr. Nechápal jsem to, vždyť tachovák je poměrně mladý úl, navíc se vyráběl ve velkovýrobě. Tachovák v Tachově snad musí mít stejné rozměry jako tachovák v Brně, říkám si. Nemusí! A zákazník přede mnou už to dávno věděl. Proto si mřížku podanou prodavačem raději přeměřil a hned kroutí hlavou: „Ta je malá, matka mi proleze nahoru“, odmítá první nabídku. Druhá v pořadí je moc velká a ke všemu na straně, na níž nejde zkrátit. Prodavač je ochotný, podává několik dalších mřížek, zákazník se začíná potit, měří jednu za druhou, nakonec poděkuje a s nepořízenou odchází. „Oni to v brněnském družstvu dělali asi trochu jinak“, zavolá ještě na omluvu prodavač směrem ke dveřím zavírajícím se za zákazníkem.
Snad všichni včelaři si uvědomují, že příliš velké množství rámkových měr a typů úlů je chovu včel spíše na škodu, než k užitku. Tato roztříštěnost totiž působí velké problémy zejména při dokupování dalších součástí a dílů i při prodeji po ukončení včelaření.
2004/3/12
Dva nejvýznamnější obchodníci s českým medem, Česká včela Rakovník a Medokomerc Jaroměř, se spojily a vytvořily silnou společnost Český med, s. r. o., se sídlem v Jaroměři a dvěma středisky v Jaroměři a v Rakovníku. Jednateli společnosti jsou Jan Halada a Milan Špaček.
2004/3/7
Předpokládejme sen každého včelaře: máme vzorně přezimovaná včelstva v nejlepších úlech, úly stojí na stanovišti s dobrými snůškovými podmínkami a včely tedy přinesly nadprůměrné množsví medu. Plné medníky je třeba vyprázdnit. Pomůže nám s tím Internet?
2004/2/11
Ing. Peter Krištín (1974) pochádza z Bojníc v okrese Prievidza (asi 400 m n. m.). Dnes v ZO SZV Senec v Podunajskej nížine chová dvadsať štyri rodín. V jeho kočovnom voze nájdeme štandardné úle B9 s rámikovou mierou 42 x 27,5 cm, ale možno už toho roku sa tu na skúšku objavia prvé nádstavkové úle typu Langstroth. Ing. Krištín je ženatý a má dve deti. Manželka sa snaží včelám, pokiaľ možno, vyhnúť, ale túto záľubu mu plne toleruje a podporuje ho v nej.