Alena Machová

2015/5/35

Profesor Jürgen Tautz je emeritní profesor University Würzburg. Vyvinul a od roku 2006 vede interdisciplinární projekt HOneyBee Online Studies (HOBOS), ve kterém chce se svými spolupracovníky vyzkoumat, zda lze prostřednictvím zvláštního typu včelího obydlí docílit zlepšení způsobu včelaření. Výzkum podporuje a financuje nadace společnosti AUDI pro ochranu životního prostředí. Vědci mají v tomto výzkumu k dispozici nejmodernější pozorovací a měřicí techniku.

Víme, že na včely v současné době působí negativně dva faktory, které nemůžeme ovlivnit: za prvé intenzivní zemědělství s monokulturami a agrochemií, za druhé nemoci včel. Největším stresovým faktorem pro včely je však sám včelař.

Vtip je v tvaru včelího úlu

Pokud pátráme po rozdílu, jak včely žily desítky milionů let bez člověka a jak žijí dnes v rukou včelaře, zjistíme, že základní odlišností je geometrie včelího obydlí. Včely byly původně lesním hmyzem, který žil v přirozených dutinách stromů. Převážná většina dnešních moderních nástavkových úlů je ale založena na pravoúhlé geometrii. Vnitřní stěny nástavků jsou hladké. Kvůli kondenzaci vody a vysoké vzdušné vlhkosti tak dochází snadno k plesnivění v rozích nástavků.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Petr

2015/5/32

Vědci se rozhlížejí mezi viry, bakteriemi, houbami, prvoky i bezobratlými živočichy po přirozených nepřátelích metly současného včelařství – cizopasného roztoče Varroa destructor. Do popředí zájmu se tak dostávají i štírci (Pseudoscorpionida).

Hledá se nepřítel

Cizopasný roztoč Varroa destructor představuje jednu z největších hrozeb pro světový chov včel. Dnes je rozšířen prakticky na všech kontinentech s výjimkou Austrálie a vedle přímých škod páchaných na včelách a jejich larvách ohrožuje včelstva i přenosem řady infekčních onemocnění. Nejrozšířenějším způsobem boje s parazitem jsou akaricidy. Jejich účinnost však klesá s tím, jak si proti nim Varroa destructor vyvíjí odolnost. Integrovaná ochrana včelstev využívající biologických prostředků většinou na vznik rezistence nenaráží a navíc omezuje riziko kontaminace včelích produktů pesticidy. Také včely biologickou ochranu obvykle dobře snášejí.

Při výběru organismů pro biologickou kontrolu roztoče Varroa destructor se řídí vědci zásadou, že nepřátelé našeho nepřítele jsou naši přátelé. A takových „přátel“ se nabízí celá řada.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Bajko

2015/5/30

V návaznosti na článek o přirozeném včelaření v Austrálii (publikovaný v letním čísle 3/2015 Moderního včelaře) bych se rád podělil o další poznatky a zkušenosti s přirozeným chovem včel ve Warré úlech, aneb jak je sám jejich tvůrce nazýval « Ruche Populaire » - „úlech lidových“.

Abbé Émile Warré (1867–1951), duchovní a včelař působící v severní Francii, na základě studia a experimentů s více než třemi sty úlovými systémy vytvořil úl, který je jednoduchý, hospodárný, zejména však šetrný ke včelám a zajišťující výnos medu pro včelaře.

Své poznatky publikoval ve své nejznámější knize « L’Apiculture Pour Tous », která byla poprvé přeložena do angličtiny s názvem “Beekeeping for all” v roce 2010. Inspiroval tak mnohé ke včelaření blízkému přírodě a hlubšímu pochopení vztahu člověka a včelstva, čímž podnítil renesanci oboru.

Základní popis Warré úlu

Warré úl se již na první pohled svým vysokým a štíhlým vzhledem, připomínajícím kmen stromu, odlišuje od dnes běžně používaných nízkých a širokých úlových systémů. Úl se skládá klasicky ze dna (Floor), nástavků (Box 1-4) a stříšky (Roof), ale navíc se využívá...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Prýmas

2015/5/28

Dr. Aleksandar Uzunov dal návod českým včelařům jak lépe a ekologicky vzdorovat varroóze. Pokusy s odstraňováním plodu výzkumného včelařského institutu v Hesensku dávají veskrze pozitivní výsledky.

Seminář ke 150 letům vynálezu medometu se netočil pouze kolem medu. Prezentace dr. Aleksandara Uzunova měla název Potenciál metod odstranění plodu pro trvale udržitelnou kontrolu varroózy. Ano – včelaři již dobře vědí, že odstraněním plodu přeruší rozmnožování roztočů, což může včelstvu během sezóny výrazně pomoci. Ale jaký má toto opatření skutečný efekt? Je dostatečné bez použití dalších prostředků pro trvalou kontrolu varroózy? Přednášející naznačil, že ano. Přednesl výsledky pokusu, který již několik let ověřuje známý apidolog dr. Ralph Bűchler se svými spolupracovníky z Výzkumného včelařského institutu v Hesensku.

Využití přirozeného chování včel

„Metoda vyjmutí plodu patří do biologických metod potlačování varroózy. Využívá fakt, že roztoč se rozmnožuje pouze na zavíčkovaném plodu. Včely vlastně znají tento postup přirozeně. Některé druhy a poddruhy se brání stejně. Při vysokém napadení plod opustí, odletí ve formě roje a vybudují nové hnízdo. Začínají tedy od začátku, ale s podstatně lepším zoohygienickým stavem. Včela tuto metodu vyvinula, ale včelař ji upravil pro své potřeby,“ začal svou prezentaci Aleksandar Uzunov...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Petr

2015/5/26

Mateří kašička určuje vývoj včelích matek nejen tím, co obsahuje, nýbrž i tím, co v ní oproti potravě pro larvy dělnic chybí.

Záhadná mateří kašička

Včelí matka nedostává od dělnic po celý život nic jiného než mateří kašičku, kterou produkují hltanovými žlázami dělnice krmičky. Budoucí dělnice jsou krmeny mateří kašičkou jen tři dny v počátečním stádiu larválního vývoje a následně dostávají potravu s významným podílem pylu a medu. Právě tento rozdíl ve výživě je považován za klíčový pro úspěšný vývoj plodné matky na jedné straně a pro vývoj neplodných dělnic na straně druhé. Mechanismus, jakým je regulován vývoj dělnic a matek, ale není do detailu znám. Chybí ve výživě larev dělnic látky důležité pro vývoj ovarií? Anebo je to tak, že se ve výživě larev dělnic vyskytují „kastrační“ látky, které vývoj funkčních ovarií potlačují?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Erik Tihelka

2015/5/24

Příspěvek „Marketing medu malovčelařem“ prezentovaný 26. 9. 2015 na Mezinárodní konferenci o medu v Brně při příležitosti 150 let od vynálezu medometu představuje případovou studii o prodeji medu na naší včelí farmě. V Your Bee House, 50 km od Prahy, se zabýváme apituristikou se zaměřením na zážitkové vytáčení, exkurze na včelnici a adoptování úlů. Uplatňovaná marketingová strategie může být zajímavá i pro jiné malovčelaře.

Med jako surovina

Klasická nabídka medu malovčelaři ze dvora je prodej suroviny bez přidané hodnoty. Pohledem zákazníka jsou všechny nabízené produkty snadno srovnatelné, takže se rozhodujícím kritériem stává cena. To vede k minimální zákaznické loajalitě, tedy nestálosti zákazníků. Proto nabízíme med nikoliv jako surovinu, ale jako službu.

Med jako služba

Marketing medu je na naší včelí farmě založen na apituristice a probíhá ve čtyřech krocích:

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jaroslav Lstibůrek

2015/5/23

Manukový med z Nového Zélandu je fenomén, kterému by naši včelaři měli věnovat maximální pozornost. Jak je možné, že se na našem trhu prodává tento med v cenovém rozmezí 1500 až 4000 Kč/kg a prodané množství rok od roku významně stoupá? Jak to, že na stejném trhu se prodává kvalitní český med v rozmezí 150 až 200 Kč? Více v článku v tištěné verzi Moderního včelaře 5/2015.

Nedávná historie

Ještě před patnácti roky byla cena novozélandského medu na světovém trhu jednou z nejnižších a manukový med se v nabídce vůbec nevyskytoval. Manukové keře (Leptosperum scoparium) byly v té době považované za plevel a včelaři se jeho porostům vyhýbali. Měli k tomu dobrý důvod, protože s manukovým medem bylo spojeno mnoho starostí a téměř žádný užitek. Konzistence tohoto medu je totiž rosolovitá, podobně jako u medu vřesového, kvůli tixotropii. Velice obtížně jej lze vytočit z plástů a to byl hlavní důvod, proč se manuce včelaři snažili vyhnout. Když se jim to nepodařilo, využívali snůšku přednostně na zimní krmení. Včelařství jako obor mělo daleko k tomu, abychom jej nazvali lukrativním.

Včelaři, ne stát

Změna nastala ve chvíli, kdy se včelaři domluvili na tom, že se nebudou spoléhat pouze na podporu státu a sami se pokusí nalézt cestu, jak se na trhu lépe prosadit. Důležité jsou především dva momenty:

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Juraj Majtán

2015/5/22

Antibakteriální potenciál medu predurčuje jeho využívání v procesu hojení, především těžko se hojících ran  a popálenin. Při používaní přírodních produktů ve zdravotnictví se klade velký důraz zejména na bezpečnost. Proto se začal používat tzv. medicínský med. V článku, který uveřeuje v plném znění tištěný Moderní včelař 5/2015, se popisuje výzkum medicínského medu na Slovensku.

Med je polyfunkčný produkt a okrem výživovej hodnoty pozitívne ovplyvňuje fyziologické pochody v ľudskom organizme. Navyše, med našiel uplatnenie aj v modernej medicíne. Poznatky o antibakteriálnych a hojivých účinkoch medu siahajú až do starého Egypta. Len veľmi ťažko by sme našli národ, ktorí by sa nezaoberal používaním alebo konzumáciou medu. V súčasnosti včelí med opäť získava významné postavenie. Celosvetová produkcia medu je nižšia, ako je dopyt. Významný pokrok nastal aj na poli vedeckom, kde početné klinické štúdie potvrdzujú blahodárne účinky medu. Niekoľko klinických štúdií sa zaoberalo využitím medu pri liečení respiračných ochorení a kašľu u detskej populácie. Potvrdilo sa, že med predstavuje vhodnú alternatívu pri liečení kašľu na rozdiel od drahších liekov, ktoré so sebou prinášajú viacero nežiaducich účinkov. Azda najväčší pokrok nastal v klinickej aplikácii medu na dlhodobo sa nehojace rany. Aplikácie medu na postihnuté miesta častokrát zachránili končatiny pred amputáciou. Z dôvodu nebezpečného šírenia rezistencie na používané antibiotiká a ich zníženej účinnosti by mohol včelí med predstavovať účinný zdravotnícky produkt. Antibakteriálny potenciál včelieho medu predurčuje jeho využívanie vprocese hojenia, predovšetkým ťažko hojacich sa rán a popálenín. Čoraz častejšie používanie medu sa etabluje na renomovaných klinikách vo vyspelých štátoch (Veľká Británia, USA, Nemecko a Austrália). Pri používaní prírodných produktov v zdravotníctve sa kladie veľký dôraz najmä na bezpečnosť, a z toho dôvodu sa začal používať tzv. medicínsky med.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/5/18

Situace se v posledních letech začíná výrazně měnit. Víc o tom vyprávějí ženy z ankety Moderního včelaře, většinou absolventky oboru Včelař na Středním odborném učilišti v Blatné. Kromě zcela osobních důvodů, které je ke včelám přivedly, je však nutné poukázat na významné technologické změny, eliminující těžkou fyzickou práci. Po roce 1989 se mnoho potřebných věcí dá koupit a včelaři nejsou závislí na svých kutilských schopnostech. Svou roli hraje zvláště v části městské populace příklon k přírodě a zájem žen o zdravou výživu, ideálně v bio kvalitě. V neposlední řadě je to také stále méně společenských předsudků v tom, co se pro ženy sluší a co ne. Pro toho, kdo věří jen na tvrdá data, uvádíme tabulky počtu mužů a žen z různých typů škol a školení. Je tady vidět, že na dlouhodobějších, celoročních vzdělávacích akcích je zastoupení žen zhruba třetinové.

U kratších tvoří polovinu účastníků. S dotazem na poměr včelařek vůči včelařům se redakce Moderního včelaře obrátila na Český svaz včelařů a Českomoravskou společnost chovatelů, a. s., v Hradištku. Bohužel ani jedna z oslovených organizací tuto statistiku nevede.

Odpovědi do ankety poskytly hispanoložka Hana Beranová (35), Marie Knödlová (51) – majitelka Včelího obchůdku, učitelka Vladimíra Nechvátalová (35), Reina Raaschová (46) – majitelka ekofarmy a chemička Hana Zaoralová (38).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Viktor Švantner

2015/5/44

V tomto příspěvku naší právní rubriky popíšeme a vysvětlíme některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), v platném znění.

Pokud se podíváme do historie tohoto zákona, zjistíme, že plemenářský zákon nahradil (derogoval) zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, a to v souvislosti s předpokládaným vstupem ČR do EU. Předmět a účel právní úpravy plemenářského zákona je uveden v § 1. Zákon mimo jiné upravuje šlechtění, plemenitbu a evidenci včel a účelem zákona je stanovit podmínky a pravidla pro šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat, pro ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat, pro označování označovaných zvířat a pro evidenci evidovaných zvířat, chovaných na území České republiky tak, aby tato činnost byla, za podpory ze státních prostředků, nástrojem pro zvelebování populací těchto zvířat a zachování jejich genetické rozmanitosti.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeněk Klíma

2015/5/46

Použití úlového vzduchu je velmi stará léčebná metoda. V zemích s rozvinutou apiterapií je dodnes hojně využívána. U nás se na její potenciál trošku pozapomnělo, tak není na škodu si ji připomenout.

Inhalace úlového vzduchu

Úlový vzduch obsahuje celou řadu velmi terapeuticky účinných látek, především těkavých silic, ale také látky produkované přímo včelami. Již samotná práce se včelstvy je pro včelaře částečnou terapií i ve smyslu vdechování těchto látek. Podstatnou složku těkavých látek tvoří obsahové látky propolisu, které se při úlové teplotě samovolně uvolňují do úlového vzduchu. Také pobyt ve včelíně či jiném účelově uzavřeném prostoru se včelstvy hojně využívají obyvatelé východních zemí. Kromě včelího biopole, o kterém jsem se již v minulém čísle zmínil, se vyzdvihuje také inhalace „včelami ovlivněného vzduchu“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Bronislav Gruna

2015/6/5

10. 1. 2016 od 10.00 hod.: Brno, Zemědělská ul., velká posluchárna Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity A 01. Celodenní přednáškové a diskusní setkání je zaměřené na zdraví včel.

číst článek

Tomáš Heller

2015/6/4

V průběhu letošního roku se Spolku chovatelů včely tmavé, z. s., podařilo vybudovat oplozovací stanici pro včelu medonosnou tmavou (Apis melifera melifera).

číst článek

Marie Šotolová

2015/6/4

Vážení a milí,

nové číslo Moderního včelaře k vám snad dolétlo včas. Když si představím nápor na listonoše kvůli dárkům z e-shopů, tonu v nejistotě. Snad je vše o. k. a vy si užíváte klidných dnů kolem Vánoc a přelomu dvou roků. V tom případě by vám mohlo přijít vhod povoskované téma.

číst článek

Petr Texl

2015/5/58

Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., pořádá v sobotu 21. 11. 2015 ve Zbýšově u Rosic (u Brna) v Saloonu penzionu Pamír (www.saloon.cz) Podzimní seminář nástavkového včelaření.

číst článek

Marie Šotolová

2015/5/58

PSNV-CZ nabízí ve svém e-shopu na www.psnv.cz koupi Sborník přednášek a abstrakt z Mezinárodní konference o medu, konané 25.–27. 9. 2015 v Brně-Lužánkách.

číst článek

Petr Texl

2015/5/58

Začátkem října se uskutečnil na Borových Ladách na Šumavě víkendový workshop lektorů a organizátorů Letních škol nástavkového včelaření. Kromě kritického a konstruktivního hodnocení letošních škol se metodicky připravoval další ročník, včetně novinek.

číst článek

Petr Texl

2015/5/58

5. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů s tématikou přírodních a zemědělských věd a udržitelného rozvoje se konal 12.–18. října 2015 na České zemědělské univerzitě v Praze.

číst článek

Kabát Michal

2015/5/58

Dne 8. 7. 2015 byly do spolkového rejstříku zapsány nové stanovy PSNV-CZ, schválené sněmem konaným 7. 3. 2015. Přinášíme přehled podstatných změn.

číst článek

František Weyda

2015/5/54

Tento díl je pasáží o fotografování jako takovém. Nikoliv formou učebnice. To by nám totiž zabralo opravdu hodně místa, vždyť fotografie jako obor lidské činnosti existuje už bezmála dvě stě let a za tu dobu se jí věnovalo pěkných pár miliard lidí. Těch znalců, těch talentů, těch nadšených amatérů… Její technický vývoj, to je úžasná historie. Ale teď bych rád probral pár zásad, jak se dopracovat k dobré fotografii dokumentární. O tu v tomto seriálu jde nejvíce.

Včelař fotograf

U fotografie obecně jde o „umění fotografie“, o fotografii jako dovednost, o talent pro fotografování. My jsme teď „jen“ dokumentární fotografové a nefotografujeme ani krajiny, ani akty, ani „street“ fotografii, ale jsme včelaři a potřebujeme zdokumentovat nějaký jev nebo skutečnost v naší práci se včelami. Proto bych teď chtěl nastínit ty nejzákladnější aspekty dokumentárního fotografování, tedy to, co bychom měli vědět všichni. Ať jsme začátečníky nebo pokročilými.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit