Aneta Bokšová, Jan Kazda, Martina Stejskalová, Jiří Provazník

2022/4/22

Aplikace přípravků na ochranu rostlin se stala nezbytnou součástí zemědělské výroby. O negativním vlivu přípravků hubících škodlivý hmyz (insekticidů) na včely a další opylovatele bylo vytvořeno mnoho studií. Tento článek se zabývá herbicidy a fungicidy, o jejichž vlivu na včely je poznatků méně.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Ludvík Fabián, David Zenkl, Václav Krištůfek

2021/5/18

Máte potíže s kunou? Obtěžují vás? Specializujeme se na kuny. Máme řešení, jak se jich zbavit! Takové a jiné hlášky najdete ve velkém množství na internetových stránkách. A mnozí z nás mají své zkušenosti s tím, co kuny lesní i skalní dovedou. Dokonce i v úlech.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Vojtěch Kružík, Adéla Grégrová, Dalibor Titěra, Matej Pospiech, Helena Čížková

2021/2/16

Časopis Výživa a potraviny (www.vyzivaspol.cz) uveřejnil v č. 5/2020, s. 132–136, výsledky studie vědeckého týmu v čele s Ing. Vojtěchem Kružíkem, Ph.D., z Ústavu konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze k charakteristice medu produkovaného v České republice. Díky pochopení ze strany uvedeného časopisu a autora článku vám práci nyní nabízíme.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Ľubica Rajčáková, Vladimíra Kňazovická, Jaroslav Gasper, Martin Staroň

2022/1/34

Národní zemědělské a potravinářské centrum na Slovensku řeší od roku 2020 rozsáhlý projekt Udržitelné systémy inteligentního farmaření zohledňující výzvy budoucnosti. V rámci Aktivity 5: Smart systémy chovu hospodářských zvířat se v jeho rámci zabývá Ústav včelařství v Liptovském Hrádku výzkumným tématem Včely.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Staroň, Rastislav Sabo, Tomáš Majchrak, Vladimíra Kňazovická

2021/9/19

Účinky včelího jedu zná každý z jiného úhlu pohledu. Nejčastěji jako náhodné bodnutí včelou poté, co ji dítě nebo dospělý člověk nechtěně přitlačil na květu uprostřed rozkvetlé louky. Nebo jako téměř pravidelný dar včelaři při jeho práci na včelnici v podobě žihadla. Či jako lék v rukách zkušeného lékaře při léčbě chronických zánětlivých onemocnění a jiných indikací. Cílem tohoto článku není radit, na co je včelí jed dobrý, či jak vyrobit mast, protože tyto záležitosti je třeba přenechat lékařům a lékárníkům. Nesprávná dávka a způsob podání totiž činí z mnohých léků jed. My se pokusíme přiblížit rozdíly mezi získáváním včelího jedu v minulosti a v současnosti.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Kristína Kukurová, Zuzana Ciesarová, Janka Kubincová, Eugen Kiss, Stanislav Baxa

2022/10/22

Přímá konzumace medu a dalších včelích produktů, například pylu nebo propolisu má mnoho známých léčivých účinků tradičně využívaných jako domácí prostředky pro podporu imunity a proti virovým chorobám. Zájem o zvýšení jejich potenciálu pomocí fermentačních procesů běžných při výrobě medoviny či méně obvyklých produktů, jako je medový ocet a fermentovaný pyl v poslední době vzrůstá.

číst článek

Zuzana Barboráková, Lenka Janošíková, Vladimíra Kňazovická, Dana Tančinová, Zuzana Mašková, Jana Maková, Viktória Uzsáková

2022/7/26

Včelí produkty jsou významné pro své léčivé účinky a mnohostranné využití. Nejpoužívanějším včelím produktem je med. Do popředí se však dostávají také ostatní včelí produkty, zvláště pyl, propolis a mateří kašička. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Petr Mráz, Marian Hýbl, Irena Hoštičková, Vladislav Čurn

2020/11/24

Článek přináši výsledky terénního výzkumu včelích parazitů na území v ČR prováděném v letech 2019-2020.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Petr Mráz, Marian Hýbl, Irena Hoštičková, Vladislav Čurn

2020/11/25

Literatura použitá v článku.

číst článek

Martin Kamler, Jan Tyl, Marta Nesvorná, Jan Hubert, Jiří Merta, Blanka Karešová, Dalibor Titěra

2016/6/16

Koncem loňských letních prázdnin informovala Státní veterinární správa (SVS) prostřednictvím tiskové zprávy širokou veřejnost o prokázání hniloby včelího plodu (HVP) po několika desetiletích. Protože se jedná o nebezpečnou bakteriální nemoc včelstev, byla rovněž informována a upozorněna včelařská veřejnost i s obrazovou dokumentací z nově prokázaných ohnisek HVP. V předloženém článku shrnujeme a diskutujeme dosavadní poznatky o HVP, popisujeme propuknutí nákazy na Trutnovsku, aktuální rozšíření původce HVP a možné řešení pro zvládání onemocnění ve včelařských provozech. Celý článek v tištěném Moderním včelaři 6/2016

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Bencúr, Martin Jůzek, Karel Jiruš, František Texl

2011/5/152

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

V listopadu a v prosinci se konvenční včelaři v ČR věnují likvidaci roztočů Varroa destructor třetí fumigací nebo pomocí vyvíječů aerosolu se snahou vymýtit parazita do teoretické nuly tak, aby dali prostor těm nejodolnějším a nejživotaschopnějším roztočům, kteří tuto chemoterapii přežijí. Ti se na jaře opět začnou rozmnožovat a závodit o to, zda jejich populace dokáže bez výraznějších tlumících zásahů během sezony dosáhnout takového počtu, aby v září nebo říjnu zdecimovala včelstvo. To je realita týkající se většiny včelstev v ČR. Naopak, asi dvacítka českých biovčelařů má v listopadu a prosinci hotovo. V zásadě zazimovala včelstvo jako za starých časů, kdy roztoč V. d. byl přítomen pouze ve své asijské domovině. Ale jednodušší to nemají, naopak! V sezoně museli sledovat spady, používat řadu z biologických a zootechnických metod k potlačování varroózy – optimálně aplikovat organické kyseliny, thymol, eukalyptol nebo kafr. Pokud se jim nepodařilo roztoče udržet na nízké hladině, mají možnost nápravy v tomto bezplodém období pomocí kyseliny šťavelové. Co dělají v listopadu a prosinci naši čtyři již známí včelaři – Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek a František Texl?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek, František Texl

2011/2/49

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

Čtyři přístupy a náhledy na včelaření popisují projevy včelstev v nejbouřlivějších měsících včelařského roku – období května a června. Jedná se o poslední měsíce na vzrůstající populační křivce včelstva. Po tomto období, jehož konec koresponduje s letním slunovratem, populace včelstva pomalu klesá k zimní velikosti. V květnu a červnu včelstva enormně rostou, rozmnožují (rojí) se a shromažďují zásoby na zimu. Člověk, který se již mnoho desítek let snaží vče­lám porozumět a jejich energii využívat, v tomto období může hodně získat, ale také hodně ztratit a včelám uškodit. Zamysleme se nad jednotlivými příspěvky. Autoři včelaří z různých pohnutek a potřeb, mají nepřenositelné zkušenosti – proto jejich příspěvky Vás určitě budou inspirovat ve smyslu čeho se v tomto období vyvarovat, na co naopak neza­pomenout a jak včelstvům co nejméně uškodit. Když to vše zvládnete, včely Vás odmění: radostí, nahlédnutím do nitra svého světa, medem. Pořadí odměn necháme na Vás…

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Karel Jiruš, Milan Bencúr, František Texl, Martin Jůzek

2011/4/120

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

V září a v říjnu už by včelař měl mít teoreticky více času. Do včelstev by už neměl zbytečně zasahovat, včelstva by už měla být zakrmená a prostor by měl být pro nastávající zimu již finální, neměl by se měnit. Včelstva dotmelují propolisem poslední skulinky a tvoří si ideální podmínky pro zimování. V září je dobré ještě monitorovat spady roztočů a provést třeba druhé ošetření dlouhodobými odpařovači kyseliny mravenčí. Více uvádějí autoři našeho pravidelného kalendária.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek, František Texl

2011/6/182

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

Zima je tu a včelaři mají čas opět více číst a přitom rozmýšlet, co udělat v příštím roce lépe. Naše roční kalendárium se tímto dílem uzavírá a je na čase se s našimi čtyřmi přáteli rozloučit. Ve finále jsme položili našim autorům otázky, které pomáhají odhalit něco málo z jejich života. Děkujeme za obětavost, se kterou pro náš časopis kalendárium připravovali.

číst článek

Martin Jůzek, František Texl, Karel Jiruš, Milan Bencúr

2011/3/83

Ani v době prázdnin a dovolených by včelaři neměli zapomínat na svá včelstva, neboť právě červenec a srpen je důležité období, které dává základ pro kondici včel­stev v dalším roce. Včelaři většinou v tomto období ještě sklízejí plody včelí práce – vytáčejí medy z pozdějších snůšek, monitorují včelstva z hlediska kleštíka včelího, případně aplikují varroacidy. V červenci a v srpnu je třeba také doplňovat zásoby. Co ale dělá úplný začátečník? Jak napsal Karel Jiruš: „Včelař, který nyní začíná úplně z ničeho má naprostý nedostatek všeho. Hlavně včel a díla.“ Začátečník tedy přivezl oddělek či usazený roj na stanoviště a přemýšlí, jak dopřát včelstvíčkům ty nejlepší podmínky, aby do zimy zesílily a vystavěly co nejvíce díla, do kterého uloží glycidové a pylové zásoby.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ondřej Prášil, Petra Urajová, Václav Krištůfek, Radmila Frydrychová

2016/5/23

Mikrobiologický ústav Akademie věd v Třeboni se již více jak padesát let zabývá výzkumem řas. Byla zde vyvinuta unikátní venkovní tenkovrstevná technologie pěstování jednobuněčné mikroskopické řasy Chlorella. Vědci se nyní zabývají výzkumem chování včel, které sušenou řasu přináší do úlů.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Dagmar Mudroňová, L. Cingeľová Maruščáková, K. Kuzyšinová, Juraj Toporčák

2019/11/36

V současnosti hlásí celý svět pokles počtu chovaných včelstev. Hovoří se o více příčinách takovýchto rozsáhlých ztrát. Zahrnují včelí patogeny (Varroa destructor, Acarapis woodi, Nosema spp., Paenibacillus larvae, včelí viry atd.), pesticidy, kontaminovanou vodu, používání antibiotik, špatnou výživu či nesprávný způsob včelaření^{2, 13}. Hledejme cestu, co s tím.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Vladimíra Kňazovická, Michal Gábor, Martina Miluchová, Juraj Medo, Zuzana Mašková, Adriána Volfová, Martina Gažarová, Margita Čanigová, Eva Ivanišová

2020/6/36

Cílem studie bylo testovat medy z hlediska fyzikálně-chemické analýzy a mikrobiologické kvality. Výsledky byly porovnávané s poznatky publikovanými v odborných pracích.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Kobliha, Václav Krištůfek, Daibor Kodrík, Ondřej Prášil, Petra Urajová

2018/2/24

V současné době jsou včely pod vlivem řady stresujících faktorů, které mohou působit tzv. koktejlovým efektem, jehož výsledkem je uhynutí včelstva. Včely jsou stresovány varroózou spojenou s virózami, bakteriálními nemocemi (např. mor včelího plodu), nosematózou, pesticidy (rezidua i v pylu a glycidových zásobách), nedostatkem rozmanitosti pylu (monodieta), pozdním zásobním přikrmováním na zimní období, přezimováním pouze na cukerných zásobách, nepravidelnou obnovou starých plástů, nepřirozeným chovem mnoha včelstev na jednom stanovišti (vysoká koncentrace feromonů), kočováním se včelstvy a také nedostatečnými hygienickými opatřeními při chovu včel.

Jedním z klíčových faktorů zdravotního stavu včel je kvalitní přirozená potrava. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit