2014/2/14
Dnešní včelař na svá včelstva klade několik poměrně přísných kriterií. Z těch základních jsou to vysoký medný výnos, nízká rojivost, nerozbíhavost a mírnost. Systematickým posuzováním včelstev si připravujeme dostatek informací důležitých pro selekční práci. Jinak bude probíhat selekce u zájmového včelaře, jinak u šlechtitele. Ten první občas vymění matky u silně bodavých a rozbíhavých včelstev, případně u těch, která v sezóně vlivem nekvalitní matky neobstála. Proti tomu šlechtitel se musí intenzivně věnovat selekci a plemenářské práci tak, aby jím produkované matky byly nositelkami těch nejlepších vlastností. Mírná včelstva jsou ale snahou obou.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2014/2/13
Jak se včelstvo domluví na nejdůležitějších rozhodnutích
Jeden z populárních mýtů o včelách je, že jejich životy řídí královna nebo dokonce nějaký ještě vyšší zvláštní systém. Nicméně, během čtyřiceti let, která jsem strávil studiem včel, jsem pochopil, že jejich společenstva jsou pozoruhodně složitá, v mnoha ohledech srovnatelně s lidským mozkem, ačkoliv včely samy jsou docela jednoduché. Každý rok při řešení otázky života a smrti, když musejí vybrat nový domov, vsadí včely všechno na společné zkoumání, živou debaty a najití konsensu. Je to demokratický proces, který by lidé – a zvláště zaměstnanci korporací – mohli úspěšně napodobit.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2014/2/12
Již od roku 2007 se v Evropě monitorují zimní úhyny, které se odborníci snaží dát do souvislosti s dalšími možnými vlivy působícími ve včelařství (snůškové podmínky, způsoby léčení včelích chorob atp.). Bohužel dosud stále chybí data o úhynech v České republice. Jak jsou tedy vysoké zimní úhyny v ČR? Dosud nešlo na tuto otázku odpovědět. Sice se obecně tvrdí, že situace v ČR je výborná, lze toto tvrzení ale nějak dokázat? A jaké jsou nejčastější důvody ztrát?
2014/1/5
O tom, že je včelí plást svým způsobem uměleckým dílem, nikdo z nás nepochybuje. Slovenské včely to, s pomocí slovenského umělce Tomáše Gabzdila Libertínyho (nar. 1979), dokonce dotáhly až k samostatnému exponátu v MoMA (Muzeu moderního umění) v New Yorku! Jejich dílo – Váza z včelích plástů „Vyrobeno včelami“ – je zde ke zhlédnutí v rámci výstavy nových směrů současného designu „Applied Design“.
2014/1/5
Fond založila sama Eva Crane a po její smrti v roce 2007 mu připadlo její dědictví. Výzkumná práce Dr. Evy Crane byla velmi precizní a měla vždy za to, že zaznamenávání informací tak, aby původní materiál mohl být použit dalšími generacemi, je živou součástí její práce. Během svého života publikovala více než 300 zpráv a článků a přispívala do mnoha knih, které mají ve svých knihovnách milovníci včel po celém světě.
2014/1/4
2014/1/4
právě čtete 59. číslo Moderního včelaře, časopisu, který završil svůj desátý ročník a vstupuje do ročníku jedenáctého. Za tu dobu jste v časopisu mohli nalézt – alespoň podle naší databáze – celkem 1056 článků od 259 různých autorů.
2014/1/5
2014/1/6
Dne 6. ledna 2014 uplynulo 130 let od úmrtí objevitele principů dědičnosti Johanna Gregora Mendela. Mendel měl už v mládí velmi blízko ke včelaření a v době, kdy byl opatem Starobrněnského kláštera, také včelařil a zabýval se i měřeními a experimenty se včelami. Proto si zaslouží připomenutí jeho života a přínosu pro náš obor aspoň tímto krátkým článkem.
Mendel pocházel z německé rodiny z malé vesničky Heinzendorf (nyní Hynčice, součást obce Vražné na novojičínsku) v jižním Slezsku. Narodil se 20. 7. 1822. Johann měl dvě sestry, starší Veroniku a mladší Terezii. Ačkoliv rodina Mendelových měla malé hospodářství, žila skromně. Johann už na obecní škole v Hynčicích jevil zájem o přírodní nauky, toužil po vzdělání a chtěl se věnovat studiu. Nejprve navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou (1833–1834) a poté gymnázium v Opavě (1834–1840). Rodiče mu hradili ubytování a poloviční stravu. Otec Anton se však v r. 1838 vážně zranil při práci pro vrchnost v lese a od té doby byl upoután na lůžko. Rodiče proto Johanna ve studiích nemohli dále podporovat. Jako jejich jediný syn měl převzít hospodářství. Rozhodl se ale pro pokračování ve studiu. Johann si musel v Opavě přivydělávat doučováním. Těžké fyzické a duševní vypětí ovšem u něho vyvolalo v r. 1839 vážnější onemocnění a studium na několik měsíců musel přerušit. Přesto studium úspěšně dokončil. Hospodářství Mendelových převzal Johannův švagr Alois Sturm, manžel Veroniky.
V r. 1840 se Johann přihlásil na Filozofický ústav při univerzitě v Olomouci, aby si dokončil středoškolské vzdělání potřebné před studiem na univerzitě. V Olomouci se musel učit česky, měl nedostatek financí. Ale nenašel tam práci a dostal se do ještě vážnější krize než v Opavě. Vrátil se tedy domů, kde zůstal zbytek roku. Další rok se na studia v Olomouci znovu přihlásil. Práci již našel a k tomu mu finančně pomohla tehdy třináctiletá sestra Terezie tak, že se zřekla části svého věna ve prospěch bratra.
Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit
2014/1/8
2014/2/4
Už deset let se na brněnském výstavišti konají včelařské výstavy, letos tomu bylo na přelomu března a dubna rámci veletrhu Techagro 2014. Včelařská expozice zabírala o něco méně prostoru než v minulosti. „Vystavovatelů je tu zhruba jako dříve, pouze je patrný přesun od těch velkých k menším a také důraz kladený na prodej medoviny a jiných finálních produktů,“ zhodnotil za tým organizátorů Marek Linger.
2014/2/4
Včelaři mají opět možnost využívat aplikaci, která se týká nákazové situace nebezpečné nákazy včel – moru včelího plodu. Státní veterinární správa monitoruje nákazovou situaci a snaží se prostřednictvím interaktivní mapy vyhlášených ohnisek a ochranných pásem informovat veřejnost o tomto stavu. Mapa je umístěna na webových stránkách Státní veterinární správy po kliknutí na odkaz „Včely – užitečné informace“ v části stránek „Důležité informace“.
2014/2/4
Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
často dnes slýcháme, že obliba včelaření u mladých je na bodu mrazu. Zkuste ale někam postavit prosklený úl, velký barevný model včely nebo mikroskop a všechny předměty budou zaručeně ihned v obležení dětí. Viděli jsme to na letošním brněnském Techagru a k další popularizaci oboru snad přispěje i nová naučná stezka nedávno otevřená v Kyjově. Fakt, že se i mezi mládeží najdou včelaři s neobyčejným rozhledem a zájmem o obor, dokládá článek o Hopkinsově metodě chovu matek, který v australském odborném tisku vypátral a následně přeložil dvanáctiletý včelař Erik Tihelka.