Libor Hruška, Petr Texl

2014/5/20

Ředitel banskobystrické Střední odborné školy Pod Bánošom, Pavel Filo, je jednou z nejvýraznějších tváří slovenského včelařství. Učební obor „Včelař, včelařka“ i stejně zaměřené pomaturitní studium je proto logicky jeho srdeční záležitostí a tomu odpovídá i vybavení učeben, včelnic a dílen. Zájem o včelařské vzdělávání na Slovensku stoupá mimo jiné i kvůli kurzům, na jejichž absolutorium je vázaná dotace pro začínající včelaře.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Václav Jirka, Anna Šrámková

2017/9/22

Téma udržitelného zemědělství dnes rezonuje v médiích a poutá pozornost veřejnosti. Společnost BASF se k této myšlence hlásí organizováním výzkumných činností pro podporu zavádění různých forem rozvoje biodiverzity v zemědělské krajině. Vyladit vztah mezi intenzivním obhospodařováním půdy, nutným pro výživu obyvatel, při zachování širokého rozsahu a pestrosti životních forem v zemědělské krajině je náročným úkolem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová, Petr Texl

2017/9/30

Už rok je na mapě včelařských zajímavostí praporek s nápisem Muzeum medoviny. Tedy ono je to spíše než muzeum sbírka českých a slovenských medovin. Medovinárna. Medovina tu ostatně stéká do kalíšků co každých čtrnáct dní při degustacích. Mezi tím si ji lidé odnášejí domů. Což v praxi neznamená jen naši republiku, ale doslova celý svět. Jak se to má s prodejem tak specifického národního nápoje, prozradí v následujícím rozhovoru autor nápadu, majitel obchodu, zásobovač, správce webových stránek a často prodavač v jedné osobě Ing. Jiří Pouček (37).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Martin Doukoupil, Jakub Straka

2016/6/45

V roce 2013 objevil Mgr. Jakub Straka, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy při systematickém průzkumu okolí Doks u Máchova jezera v obci Okna dosud neznámý druh vosy rodu Tachysphex, který následně letos vědecky popsal. Vosa získala druhové jméno Tachysphex bohemicus, v českém a slovenském názvosloví včelák český, nebo také hbitík český.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Martin Staroň, Dana Staroňová

2013/4/20

Súhrn:

Potreba organických kyselín v potláčaní infestácie včelstiev parazitom Varroa destructor je včelárskej praxi už známa. Je tomu tak aj vďaka postupnému vzniku rezistencie parazita na niektoré syntetické akaricídy. Nové prípravky na ošetrenie včelstiev proti klieštikovi založené na účinnej látke organického pôvodu sú hodnotené v prvom rade z pohľadu účinnosti liečiva ako aj z pohľadu jeho rezíduí v potravinách. Čiže z pohľadu zdravotnej nezávadnosti. Pri celkovom hodnotení prípravku sa hodnotenie jeho vedľajších účinkov na samotné hospodárske zviera (v našom prípade včelstvo) dostáva na okraj. Naše pozorovanie sa zameralo na zisťovanie obsahu kryštálov kalcium oxalátu, ktorý vzniká v tele včely po ošetrení komerčne dostupným prípravkom s obsahom kyseliny šťaveľovej ako jednej z účinných látok.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Antonín Přidal

2013/4/16

Metoda ošetření pokapem KŠ v bezplodém období podzimu nebo zimy může vzhledem ke své účinnosti nahradit standardní tři aplikace amitrázu fumigací. Snížení počtu ošetření vede k redukci nadlimitního používání léčiv a zároveň šetří práci.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek, František Texl

2011/2/49

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

Čtyři přístupy a náhledy na včelaření popisují projevy včelstev v nejbouřlivějších měsících včelařského roku – období května a června. Jedná se o poslední měsíce na vzrůstající populační křivce včelstva. Po tomto období, jehož konec koresponduje s letním slunovratem, populace včelstva pomalu klesá k zimní velikosti. V květnu a červnu včelstva enormně rostou, rozmnožují (rojí) se a shromažďují zásoby na zimu. Člověk, který se již mnoho desítek let snaží vče­lám porozumět a jejich energii využívat, v tomto období může hodně získat, ale také hodně ztratit a včelám uškodit. Zamysleme se nad jednotlivými příspěvky. Autoři včelaří z různých pohnutek a potřeb, mají nepřenositelné zkušenosti – proto jejich příspěvky Vás určitě budou inspirovat ve smyslu čeho se v tomto období vyvarovat, na co naopak neza­pomenout a jak včelstvům co nejméně uškodit. Když to vše zvládnete, včely Vás odmění: radostí, nahlédnutím do nitra svého světa, medem. Pořadí odměn necháme na Vás…

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Karel Jiruš, Milan Bencúr, František Texl, Martin Jůzek

2011/4/120

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

V září a v říjnu už by včelař měl mít teoreticky více času. Do včelstev by už neměl zbytečně zasahovat, včelstva by už měla být zakrmená a prostor by měl být pro nastávající zimu již finální, neměl by se měnit. Včelstva dotmelují propolisem poslední skulinky a tvoří si ideální podmínky pro zimování. V září je dobré ještě monitorovat spady roztočů a provést třeba druhé ošetření dlouhodobými odpařovači kyseliny mravenčí. Více uvádějí autoři našeho pravidelného kalendária.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Silvie Dostálková, Jiří Danihlík

2016/1/26

Na konferenci asociace COLOSS konané v říjnu 2015 nedaleko slovinské Lublaně jsme měli možnost zúčastnit se přednášek a pracovních seminářů zaměřených na hlavní výzkumné projekty pořádající asociace. Probírala se různá témata, např. již v ČR známý monitoring zimních ztrát včelstev i projekty zaměřené na šlechtění a léčení včel pomocí organických kyselin. Několik konferenčních příspěvků se také týkalo lesknáčka úlového a sršně asijské, které se nepřirozeně vyskytují na evropském kontinentu a jejichž přítomnost vyvolává mnoho otázek u vědců a obav u včelařů.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Martin Jůzek, František Texl, Karel Jiruš, Milan Bencúr

2011/3/83

Ani v době prázdnin a dovolených by včelaři neměli zapomínat na svá včelstva, neboť právě červenec a srpen je důležité období, které dává základ pro kondici včel­stev v dalším roce. Včelaři většinou v tomto období ještě sklízejí plody včelí práce – vytáčejí medy z pozdějších snůšek, monitorují včelstva z hlediska kleštíka včelího, případně aplikují varroacidy. V červenci a v srpnu je třeba také doplňovat zásoby. Co ale dělá úplný začátečník? Jak napsal Karel Jiruš: „Včelař, který nyní začíná úplně z ničeho má naprostý nedostatek všeho. Hlavně včel a díla.“ Začátečník tedy přivezl oddělek či usazený roj na stanoviště a přemýšlí, jak dopřát včelstvíčkům ty nejlepší podmínky, aby do zimy zesílily a vystavěly co nejvíce díla, do kterého uloží glycidové a pylové zásoby.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák, Alena Machová, Peter Čermák

2017/3/41

S rostoucím poznáním, že původní lokálně přizpůsobené plemeno včel vykazuje proti hybridům a „přistěhovalcům“ výhody, nabývá na významu nutnost zajistit pro tato plemena chráněná území.

Od doby industrializace používá člověk intenzivně globální zdroje a zatěžuje přitom ekosystémy. Tím dlouhodobě ohrožujeme vlastní existenční základnu. Touto problematikou se zabývala Organizace spojených národů, a v prosinci 2013 vstoupila v platnost dohoda o biologické rozmanitosti. Švýcarsko ji ratifikovalo v roce 1994, což znamená, že i švýcarské kantony mají povinnost druhovou rozmanitost a ekosystémy zachovat a využívat "trvale udržitelně". Vedle mnoha jiných živočichů se to týká i domácích včelích plemen. Jaká je současnost? To se dozvíte v tištěném nebo elektronickém vydání březnového čísla časopisu Moderní včelař.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Ondřej Prášil, Petra Urajová, Václav Krištůfek, Radmila Frydrychová

2016/5/23

Mikrobiologický ústav Akademie věd v Třeboni se již více jak padesát let zabývá výzkumem řas. Byla zde vyvinuta unikátní venkovní tenkovrstevná technologie pěstování jednobuněčné mikroskopické řasy Chlorella. Vědci se nyní zabývají výzkumem chování včel, které sušenou řasu přináší do úlů.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/2/12

Již od roku 2007 se v Evropě monitorují zimní úhyny, které se odborníci snaží dát do souvislosti s dalšími možnými vlivy působícími ve včelařství (snůškové podmínky, způsoby léčení včelích chorob atp.). Bohužel dosud stále chybí data o úhynech v České republice. Jak jsou tedy vysoké zimní úhyny v ČR? Dosud nešlo na tuto otázku odpovědět. Sice se obecně tvrdí, že situace v ČR je výborná, lze toto tvrzení ale nějak dokázat? A jaké jsou nejčastější důvody ztrát?

číst článek

Zdeňka Cutáková, Zdeněk Klíma

2015/5/6

Před rokem a půl se v Pracovní společnosti nástavkových včelařů probírali možnosti připomenutí výročí 150 let vynálezu medometu. Tehdy padla jasná volba na autentické prostory v brněnských Lužánkách. K možnosti uspořádat akci na stejném místě, kde v roce 1865 Franz Hruschka představil medomet, se později přidal nápad uspořádat medovou soutěž.

číst článek

Jiří Danihlík, Zdeněk Klíma, Radek Kobza

2014/6/8

V dubnu a květnu 2014 proběhla na území České republiky první studie zaměřená na monitoring úspěšnosti přezimování včelstev během zimy 2013/14. Českou verzi dotazníku vyplnilo 556 včelařů (cca 1,2 % z celkového počtu včelařů), ztráty včelstev v ČR činily 6,6 %, a patří tak k jedněm z nejnižších v porovnání se zbytkem Evropy. Zároveň také ČR patří mezi státy s nejnižší účastí v dotazníkové studii. Naopak více jak 45 % respondentů uvedlo, že průběžně monitoruje napadení včelstev roztočem kleštíkem včelím.

číst článek

Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek, František Texl

2011/6/182

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

Zima je tu a včelaři mají čas opět více číst a přitom rozmýšlet, co udělat v příštím roce lépe. Naše roční kalendárium se tímto dílem uzavírá a je na čase se s našimi čtyřmi přáteli rozloučit. Ve finále jsme položili našim autorům otázky, které pomáhají odhalit něco málo z jejich života. Děkujeme za obětavost, se kterou pro náš časopis kalendárium připravovali.

číst článek

Jan Vondrák, Leopold Matela, Radek Kobza

2013/5/10

V těsném sousedství ApiEXPA probíhala vědecká část ukrajinského včelařského setkání. Sestávala z přednášek odborníků, jejichž výzkum se nějak týkal včel nebo včelařství. Přednášky byly rozděleny do sedmi tematických bloků – apiterapie, biologie, ekonomika včelařství, zdraví včel, opylování a včelí pastva, včelařství a rozvoj venkova, včelařské technologie a kvalita včelích produktů – a šesti takzvaných kulatých stolů – včelařská věda na Ukrajině, ekologické a přírodní včelaření, konzervace ohrožené rozmanitosti včelích populací, GMO plodiny a jejich dopad na včelařství, včely a pesticidy, falšování medu – při nichž skupina vědců debatovala s publikem. Pořadatelé se snažili dát prostor co možná nejširšímu vzorku světových výzkumníků, což znamenalo, že ani ti nejzajímavější z přednášejících nedostali více než čtyřicet minut času a přesto přednášky probíhaly čtyři celé dny na pěti místech současně. Zde vybíráme některé zajímavé lidi a jejich myšlenky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Jaroslav Bzdil, Martin Pijáček

2016/1/20

V jarních měsících roku 2015 vyděsil české včelaře nález ohniska hniloby včelího plodu, která u nás nebyla diagnostikována po více než 20 let. O výskytu informovala veřejnost tisková zpráva vydaná Státní veterinární správou 28. srpna 2015, kterou pak převzala česká média. Hniloba včelího plodu je nebezpečné bakteriální onemocnění, mezi včelaři se množí dotazy, jak chorobu diagnostikovat na včelnici i jak se diagnóza provádí laboratorně. Protože se blíží nová sezóna i čas vyšetřování zimní měli na mor plodu, přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marián Sudzina, Martin Mellen, Miroslava Kačániová

2014/4/20

Včelí med je už od pradávna používaný kvôli jeho širokému spektru liečivých účinkov ale aj ako antimikrobiálny agent a jeho popularita stále viac narastá. V súčasnosti sa pozornosť vedeckej komunity zameriava na sledovanie antimikrobiálnej aktivity a aktivity proti tvorbe biofilmu a na protizápalové účinky. Výsledky ukazujú, že najvýznamnejší účinok z hľadiska antimikrobiálnej aktivity majú práve medovicové medy a najvýraznejšiu aktivitu z hľadiska inhibície tvorby biofilmu pri natívnych lesných medoch  zaznamenáva práve zbierkový kmeň Escherichia coli CCM 3988.

Úvod

Včelie produkty majú opodstatnené postavenie i v širokom uplatňovaní ako prírodné produkty v alternatívnej medicíne v spojitosti s liečbou množstva ochorení, a taktiež pre argumenty zavádzania do terapie pre nízke náklady na liečby a absenciu rezistencie na antibiotiká.

Med a propolis nachádzajú uplatnenie pri potláčaní multirezistentných patogénnych mikroorganizmov bez rizika vzniku antimikrobiálnej rezistencie a zabráneniu tvorby, prípadne narúšaniu už vytvoreného biofilmu – patria k vynikajúcim na liečbu nehojacich sa infikovaných rán a iných ochorení, spôsobených mikroorganizmami. V prípade propolisu mechanizmus antimikrobiálnej aktivity by mohol byť znakom synergickej aktivity medzi fenolickými a inými zlúčeninami, hlavne flavonoidmi, ako sú pinobanksín, galangín a pinocembrín. V zameraní na med k faktorom inhibujúcim vývoj, rast mikroorganizmov patrí viskozita obmedzujúca výmenu kyslíka, zvýšená koncentrácia redukujúcich cukrov, prítomnosť peroxidu vodíka a chemických látok proteínov a enzýmov zabraňujúcich rastu mikroorganizmov.

Cieľ

Cieľom práce bolo sledovanie antimikrobiálnych vlastností a inhibičných vlastností proti tvorbe biofilmu medu proti vybraným patogénnym mikroorganizmom. Sledovali sme vzorky medovicových medov a kvetových zmiešaných medov. Propolisy pochádzali z rôznych oblastí Slovenska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Lucie Králová, Jan Brus

2017/12/22

Od roku 2013/14 monitorujeme v ČR ztráty včelstev s využitím jednotného a standardizovaného dotazníku, který vydává asociace COLOSS. Ze sesbíraných dat jsme vytvořili databázi, na jejímž základě můžeme sledovat ztráty včelstev, analyzovat jejich příčiny i sledovat trendy v českém včelařství. Nejdůležitější výsledky ročníku 2016/17 jsme publikovali v Moderním včelaři 7/2017. 

číst článek