Jan Vondrák, Leopold Matela, Radek Kobza

2013/5/10

V těsném sousedství ApiEXPA probíhala vědecká část ukrajinského včelařského setkání. Sestávala z přednášek odborníků, jejichž výzkum se nějak týkal včel nebo včelařství. Přednášky byly rozděleny do sedmi tematických bloků – apiterapie, biologie, ekonomika včelařství, zdraví včel, opylování a včelí pastva, včelařství a rozvoj venkova, včelařské technologie a kvalita včelích produktů – a šesti takzvaných kulatých stolů – včelařská věda na Ukrajině, ekologické a přírodní včelaření, konzervace ohrožené rozmanitosti včelích populací, GMO plodiny a jejich dopad na včelařství, včely a pesticidy, falšování medu – při nichž skupina vědců debatovala s publikem. Pořadatelé se snažili dát prostor co možná nejširšímu vzorku světových výzkumníků, což znamenalo, že ani ti nejzajímavější z přednášejících nedostali více než čtyřicet minut času a přesto přednášky probíhaly čtyři celé dny na pěti místech současně. Zde vybíráme některé zajímavé lidi a jejich myšlenky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Jaroslav Bzdil, Martin Pijáček

2016/1/20

V jarních měsících roku 2015 vyděsil české včelaře nález ohniska hniloby včelího plodu, která u nás nebyla diagnostikována po více než 20 let. O výskytu informovala veřejnost tisková zpráva vydaná Státní veterinární správou 28. srpna 2015, kterou pak převzala česká média. Hniloba včelího plodu je nebezpečné bakteriální onemocnění, mezi včelaři se množí dotazy, jak chorobu diagnostikovat na včelnici i jak se diagnóza provádí laboratorně. Protože se blíží nová sezóna i čas vyšetřování zimní měli na mor plodu, přinášíme odpovědi na nejčastější otázky.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marián Sudzina, Martin Mellen, Miroslava Kačániová

2014/4/20

Včelí med je už od pradávna používaný kvôli jeho širokému spektru liečivých účinkov ale aj ako antimikrobiálny agent a jeho popularita stále viac narastá. V súčasnosti sa pozornosť vedeckej komunity zameriava na sledovanie antimikrobiálnej aktivity a aktivity proti tvorbe biofilmu a na protizápalové účinky. Výsledky ukazujú, že najvýznamnejší účinok z hľadiska antimikrobiálnej aktivity majú práve medovicové medy a najvýraznejšiu aktivitu z hľadiska inhibície tvorby biofilmu pri natívnych lesných medoch  zaznamenáva práve zbierkový kmeň Escherichia coli CCM 3988.

Úvod

Včelie produkty majú opodstatnené postavenie i v širokom uplatňovaní ako prírodné produkty v alternatívnej medicíne v spojitosti s liečbou množstva ochorení, a taktiež pre argumenty zavádzania do terapie pre nízke náklady na liečby a absenciu rezistencie na antibiotiká.

Med a propolis nachádzajú uplatnenie pri potláčaní multirezistentných patogénnych mikroorganizmov bez rizika vzniku antimikrobiálnej rezistencie a zabráneniu tvorby, prípadne narúšaniu už vytvoreného biofilmu – patria k vynikajúcim na liečbu nehojacich sa infikovaných rán a iných ochorení, spôsobených mikroorganizmami. V prípade propolisu mechanizmus antimikrobiálnej aktivity by mohol byť znakom synergickej aktivity medzi fenolickými a inými zlúčeninami, hlavne flavonoidmi, ako sú pinobanksín, galangín a pinocembrín. V zameraní na med k faktorom inhibujúcim vývoj, rast mikroorganizmov patrí viskozita obmedzujúca výmenu kyslíka, zvýšená koncentrácia redukujúcich cukrov, prítomnosť peroxidu vodíka a chemických látok proteínov a enzýmov zabraňujúcich rastu mikroorganizmov.

Cieľ

Cieľom práce bolo sledovanie antimikrobiálnych vlastností a inhibičných vlastností proti tvorbe biofilmu medu proti vybraným patogénnym mikroorganizmom. Sledovali sme vzorky medovicových medov a kvetových zmiešaných medov. Propolisy pochádzali z rôznych oblastí Slovenska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Danihlík, Lucie Králová, Jan Brus

2017/12/22

Od roku 2013/14 monitorujeme v ČR ztráty včelstev s využitím jednotného a standardizovaného dotazníku, který vydává asociace COLOSS. Ze sesbíraných dat jsme vytvořili databázi, na jejímž základě můžeme sledovat ztráty včelstev, analyzovat jejich příčiny i sledovat trendy v českém včelařství. Nejdůležitější výsledky ročníku 2016/17 jsme publikovali v Moderním včelaři 7/2017. 

číst článek

Martin Kamler, Jan Tyl, Marta Nesvorná, Jan Hubert, Jiří Merta, Blanka Karešová, Dalibor Titěra

2016/6/16

Koncem loňských letních prázdnin informovala Státní veterinární správa (SVS) prostřednictvím tiskové zprávy širokou veřejnost o prokázání hniloby včelího plodu (HVP) po několika desetiletích. Protože se jedná o nebezpečnou bakteriální nemoc včelstev, byla rovněž informována a upozorněna včelařská veřejnost i s obrazovou dokumentací z nově prokázaných ohnisek HVP. V předloženém článku shrnujeme a diskutujeme dosavadní poznatky o HVP, popisujeme propuknutí nákazy na Trutnovsku, aktuální rozšíření původce HVP a možné řešení pro zvládání onemocnění ve včelařských provozech. Celý článek v tištěném Moderním včelaři 6/2016

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Martina Rejtharová, Jiří Bureš, Eva Pomezná

2018/1/40

Na stránkách tohoto časopisu jistě není potřeba připomínat, že med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými. Přesná definice medu je dána Směrnicí Rady 2001/110/ES o medu. Tato směrnice také uvádí, že „med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho složení“. V článku se odborníci z Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Brno věnují problematice reziduí antimikrobních veterinárních léčiv, které se mohou v medu vyskytnout. (Antimikrobika jsou léčivé látky, které působí proti mikroorganismům vyvolávajícím nakažlivá onemocnění.)

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Bencúr, Martin Jůzek, Karel Jiruš, František Texl

2011/5/152

Celoroční včelaření pohledem čtyř přístupů, náhledů a možností

V listopadu a v prosinci se konvenční včelaři v ČR věnují likvidaci roztočů Varroa destructor třetí fumigací nebo pomocí vyvíječů aerosolu se snahou vymýtit parazita do teoretické nuly tak, aby dali prostor těm nejodolnějším a nejživotaschopnějším roztočům, kteří tuto chemoterapii přežijí. Ti se na jaře opět začnou rozmnožovat a závodit o to, zda jejich populace dokáže bez výraznějších tlumících zásahů během sezony dosáhnout takového počtu, aby v září nebo říjnu zdecimovala včelstvo. To je realita týkající se většiny včelstev v ČR. Naopak, asi dvacítka českých biovčelařů má v listopadu a prosinci hotovo. V zásadě zazimovala včelstvo jako za starých časů, kdy roztoč V. d. byl přítomen pouze ve své asijské domovině. Ale jednodušší to nemají, naopak! V sezoně museli sledovat spady, používat řadu z biologických a zootechnických metod k potlačování varroózy – optimálně aplikovat organické kyseliny, thymol, eukalyptol nebo kafr. Pokud se jim nepodařilo roztoče udržet na nízké hladině, mají možnost nápravy v tomto bezplodém období pomocí kyseliny šťavelové. Co dělají v listopadu a prosinci naši čtyři již známí včelaři – Milan Bencúr, Karel Jiruš, Martin Jůzek a František Texl?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Evgenia Vasina, Jaroslav Bzdil, Stanislav Navrátil, Ivana Papežíková, Jiří Pikula, Ján Matiašovič

2020/9/24

V literatuře je popsáno několik geneticky odlišných typů Paenibacillus larvae. Genotypizace izolátů odebraných z ohnisek nákazy umožňuje identifikovat, jaké genotypy původce se vyskytují na území České republiky. Také pomáhá pochopit, jak probíhá šíření nákazy v postižených oblastech i mimo území státu, případně identifikovat zdroje tohoto onemocnění. Cílem této práce bylo identifikovat genotypy izolátů sesbíraných v letech 2016–2017 na území České republiky a zmapovat jejich výskyt na území ČR. Získané údaje byly doplněny o genotypy izolátů, získaných v roce 2018 v přilehlé části Slovenska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Vladimíra Kňazovická, Michal Gábor, Martina Miluchová, Juraj Medo, Zuzana Mašková, Adriána Volfová, Martina Gažarová, Margita Čanigová, Eva Ivanišová

2020/6/36

Cílem studie bylo testovat medy z hlediska fyzikálně-chemické analýzy a mikrobiologické kvality. Výsledky byly porovnávané s poznatky publikovanými v odborných pracích.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Pavel Durčanský, Jitka Rutkayová, Martin Kváč, Karel Beneš

2019/10/18

Nosemóza je celosvětově rozšířené onemocnění včel, které způsobují dvě mikrosporidie Nosema apis a Nosema ceranae. Cílem studie bylo popsat výskyt a promořenost Nosema spp. u vybraných včelstev v návaznosti na klimatické podmínky a stav včelstva.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Martin Kobliha, Václav Krištůfek, Daibor Kodrík, Ondřej Prášil, Petra Urajová

2018/2/24

V současné době jsou včely pod vlivem řady stresujících faktorů, které mohou působit tzv. koktejlovým efektem, jehož výsledkem je uhynutí včelstva. Včely jsou stresovány varroózou spojenou s virózami, bakteriálními nemocemi (např. mor včelího plodu), nosematózou, pesticidy (rezidua i v pylu a glycidových zásobách), nedostatkem rozmanitosti pylu (monodieta), pozdním zásobním přikrmováním na zimní období, přezimováním pouze na cukerných zásobách, nepravidelnou obnovou starých plástů, nepřirozeným chovem mnoha včelstev na jednom stanovišti (vysoká koncentrace feromonů), kočováním se včelstvy a také nedostatečnými hygienickými opatřeními při chovu včel.

Jedním z klíčových faktorů zdravotního stavu včel je kvalitní přirozená potrava. 

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Petra Urajová, Václav Krištůfek, Alena Bruce Krejčí

2020/7/28

Článek se věnuje kyselině para-kumarové, která je důležitá pro likvidaci toxických látek, podporu imunitního systému včel i pro správný vývoj dělnic a matek. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR referují o překvapivém zjištění, že obsah kyseliny kumarové v glycidových zásobách se po podletním zakrmení zvyšuje. Zimní zásoby dodané včelařem tedy mohou obsahovat více některých prospěšných látek, než samotný med.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Silvie Dostálková, Marek Petřivalský, Jiří Danihlík

2020/3/39

Použitá litaratura k článku.

číst článek

Petra Urajová, Dalibor Kodrík, Václav Krištůfek

2019/5/18

Je to již rok, kdy v dubnu 2018 rozhodla Evropská unie zákazem tří insekticidů – neonikotinoidů chránit včely. Česko proti tomuto rozhodnutí tehdy hlasovalo. Přitom bylo používání těchto látek částečně zakázáno již v roce 2013. V článku otištěném v Moderním včelaři se dozvíte víc o vlivu tohoto prostředku na včely.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Lubomír Tichý, Peter Dundek, Lucie Růžičková, Stanislava Švédová

2018/12/30

V minulém díle jsme se pokusili nepřímo charakterizovat krajinu pomocí úlové váhy. Vypovídá však aktivita včelstev také něco o potravních příležitostech jiných druhů opylovatelů? Na to se pokusíme alespoň zčásti odpovědět v tomto díle seriálu, který vznikl jako výsledek jednoho z projektů mezinárodní soutěže The Quarry Life Award 2018. Věnuje se  Hnízdní aktivitě samotářských včel. Čtěte v tištěném nebo elektronickém vydání Moderního včelaře.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Marie Šotolová, Petr Texl, Helena Proková

2020/5/11

Dne 7. března se v Bratislavě konala mezinárodní konference zaměřená na hodnocení tlaku asijských predátorů sršně Vespa velutina a roztoče Varroa destructor. Její iniciátorkou a koordinátorkou programu byla Mgr. Helena Proková, Ph.D., se záštitou projektu Blesabee.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Dagmar Mudroňová, L. Cingeľová Maruščáková, K. Kuzyšinová, Juraj Toporčák

2019/11/36

V současnosti hlásí celý svět pokles počtu chovaných včelstev. Hovoří se o více příčinách takovýchto rozsáhlých ztrát. Zahrnují včelí patogeny (Varroa destructor, Acarapis woodi, Nosema spp., Paenibacillus larvae, včelí viry atd.), pesticidy, kontaminovanou vodu, používání antibiotik, špatnou výživu či nesprávný způsob včelaření^{2, 13}. Hledejme cestu, co s tím.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Silvie Dostálková, Marek Petřivalský, Jiří Danihlík

2020/3/38

Článek převzatý z časopisu Veterinářství (www.vetweb.cz) 9/2019, s. 602–606 pojednává o složení výživy včel a jejím optimánlním složení z biochemického hlediska.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Lubomír Tichý, Peter Dundek, Lucie Růžičková, Stanislava Švédová

2018/11/38

Úlová váha se rychle stala součástí výbavy mnoha včelařů. My jsme se ji rozhodli využít jinak. Pomocí hmotnostních změn včelstev, monitoringu samotářských včel, analýzy medu a fenologických projevů rostlin v jarním období jsme zkusili posoudit charakter krajiny z hlediska její pestrosti a zastoupení pylodárných a nektarodárných druhů. Tento materiál vznikl jako součást jednoho z projektů mezinárodní soutěže The Quarry Life Award 2018, který každé dva roky organizuje společnost Českomoravský cement, a. s. V aktuálním článku Moderního včelaře 11/2018 a následujících pokračováních se s vámi podělíme o zajímavé výsledky, které jsme získali.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit ZDE,
jeho další obsah si můžete prohlédnout ZDE.

Vladimír Bencko, Emilie Myrvold, Petr Šíma

2018/4/38

Med je nejstarší známé sladidlo a byl a je stále používán také pro předpokládané léčebné účinky. K ošetřování ran a k zmírnění gastrointestinálních potíží jej běžně používali starověcí Egypťané, Asyřané, Řekové i Římané, a také Indové a Číňané. Byl rovněž aplikován i při léčbě dráždivého kašle, při ústní hygieně, a dokonce při nespavosti, nebo srdečních palpitacích a chudokrevnosti.

Tento článek uveřejnil časopis Praktický lékař 2017, roč. 97, č. 5, s. 195–197. Děkujeme redakci Praktického lékaře a prof. V. Benckovi za souhlas s přetištěním.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit