František Weyda

2015/6/56

V šestém dílu se částečně vracíme k předchozím částem IV a V a upřesňujeme některé důležité skutečnosti týkající se makrofotografie. Makrofotografie v sobě zahrnuje čtyři hlavní součásti:

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Vojtěch Daněk

2015/6/52

Pochybnosti víří hlavou! Zažijeme zimu pravou? Na začátku našeho seriálu padla zmínka o tom, jak záliba ve včelaření může ovlivnit náš životní styl. Zájemce o včely se časem přistihne, že nějak více sleduje, kde co kvete, častěji zvedá hlavu k nebesům, aby odhadl nejbližší vývoj počasí. A když už má několik sezón za sebou, může také postřehnout nezvyklé povětrnostní jevy jednotlivých ročních dob. Takovým novým meteorologickým prvkem je opakovaně dlouhý a teplý podzim. Na česna letošních oddělků ještě na přelomu října a listopadu přistávaly dělnice obtěžkané pylem, který kdoví odkud sebraly. To signalizovalo pravděpodobné plodování. Z toho lze usoudit, že tam, kde je plod, ještě existuje prostor pro množení roztoče. Přestože jsme poctivě a podle metodiky provedli třeba i trojí fumigace, roztoči v zavíčkovaných buňkách přežili a někteří z nich se mohou objevit v zimní měli. Včelaři smělý, věnuj se měli!

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Iva Drápelová

2015/6/51

Jedná se o zdravotní pomůcku vyrobenou z plátna, včelího vosku, mnohdy obohacenou o kurkumu, která má protizánětlivé účinky. Přidat se dají také éterické oleje na zvýšení účinku.

Pozn. redakce: Tento článek v žádném případě neslouží jako návod k léčení. Redakce ani autor nenesu zodpovědnost za případnou škodu, která by vznikla v souvislosti s využitím informací uvedených v tomto článku.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Karel Mišoň

2015/6/11

Jak co nejlépe vytěžit včelí vosk z plástů je snahou každého rozumně uvažujícího včelaře. Metoda oddělování medu z plástů pomocí odstředivé síly pomocí medometu slaví letos již 150 let od jejího zveřejnění Franzem Hruschkou. Do roku 1865 získávání medu z plástů souviselo zároveň s těžbou vosku. Z voštin se zbytky medu se pomocí vody, tepla, sít a lisů a s přispěním fyzikálních zákonů podařilo oddělit vosk, zbavený nečistot (zbytků košilek a pylu). Po vychladnutí měl včelař v nádobě žlutavý koláč žádané suroviny. Ve 3. tisíciletí je výtěžnost stále živým tématem. Autor článku v Moderním včelaři doporučuje využít sedimentační nádobu.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/4/43

Botanická zahrada hl. m. Prahy v Tróji pracuje od roku 2012 aktivně na přípravě a otevření další odborné expozice. Tentokrát se jedná o zužitkování užitkové plochy, kterou Botanická zahrada pronajímala soukromému zahrádkáři. Jak prozradila kurátorka užitkových a hajních rostlin Mgr. Jarmila Skružná, chtějí ji věnovat sledování vztahů mezi rostlinami a včelami i dalšími opylovateli. Botanická zahrada již tři úly, o které se starají Vyšehradští včelaříci, měla dřív. Teď by ale všechno mělo dostat jiné dimenze. V časopise naleznete kromě komentáře kurátorky také reprodukci ideového záměru expozice.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/4/4

Milí čtenáři,

dělat časopis, když je dost příspěvků, je radost. Zdaleka nejen kvůli tomu, že je čím zaplnit stránky, ale mnohem více kvůli prima pocitu, že i mimo redakční kruh je spousta lidí, co místo frflání nad tím či oním sedne k počítači a bez ohledu na vrchol včelařské sezóny si najde čas pro tenhle titul.

číst článek

Libor Hruška

2015/3/38

Už 150 let nám usnadňuje práci medomet. Moderní včelař k tomuto jubileu připravil seriál článků představující život a dílo jeho vynálezce Franze von Hruschky (1819–1888). V tomto dílu se vydáme do italského městečka Dolo, které bylo hlavním Hruschkovým včelařským působištěm.

„Hruschka je myslící hlava s vysloveným nadáním,“ tak o pozdějším slavném vynálezci hovořili už jeho nadřízení v rakouské armádě. „Volný čas i skrovné své prostředky věnoval tomu, aby sestrojil přístroj, jímž bylo by možno rychle a přesně kresliti podle přírody a který by se hodil pro malbu krajin i osob. Roku 1844 tvořivý jeho duch vymyslil člun, na kterém bylo možno plaviti se vesly i plachtami.“ Vynález medometu z roku 1865 tedy zdaleka nebyl prvním ani posledním Hruschkovým zlepšovatelským počinem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Milan Motyka

2015/3/37

V roce 1986 se konala v Krakově a později ve Varšavě jednání mezi zástupci Polského svazu včelařů a představiteli firmy Apipol. Ta chtěla průmyslovou formou vyrábět produkt zvaný ZIOLOMIOD. Díky R. Tomaszkiewiczovi, který firmu založil, můžeme čtenáře Moderního včelaře zasvětit do nelehké historie zajímavého potravinového doplňku, který umožňuje polským farmářům využívat práci včel v době snůškové mezery.

Co to vlastně Ziolomiod je? Adekvátní doslovný překlad neexistuje, ale nejbližší možný název v češtině je „Bylinkový med“. Tento produkt, jak řekl zástupce firmy Apipol, není jejich patentem ani vynálezem.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/3/36

Pouhý rok po originálním německém vydání knihy známého popularizátora včelařství Friedricha Pohla „Bienenkiste, Korb und Einfachbeuten“ přišel Víkend s překladem do češtiny. S podtitulem „Úspěšné včelaření blízké přírodě“ nabízí útlá knížka informace o pěti úlech, které se v některých případech vracejí do pravěku včelařství, jindy jsou naopak výsledkem dlouholetých pokusů o chov včel jinak.

Kniha neosloví čtenáře, kteří se chtějí věnovat včelím farmám, spíše nadchne experimentátory, inklinující k ekologii. Cenné je, že přináší vhled do celé zootechniky při používání jednotlivých úlů, tedy jak se vytvářejí oddělky, přidává matka, jak se léčí, zpracovávají získané produkty a připravují se včely na zimu. Kniha obsahuje desítky instruktivních fotografií, nikoli však technické nákresy úlů. Jaké konkrétní typy publikace popisuje?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Junek

2015/2/16

Již od mládí se zahradník Jiří Junek věnuje pěstování rostlin. Od kaktusů na okenním parapetu přes africké fialky a narcisy až po dnešní půlhektarové pole plné včelařských dřevin. Mezi těmi mají čestné místo trnovníky, běžně nazývané akáty. V Roudnici nad Labem narazil na kuriozitu, akát Holdtův.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jana Anderlová

2015/2/22

Nosematóza je závažné onemocnění dospělých včel, způsobené mikrosporidiemi rodu Nosema; Nosema apis a Nosema ceranae jsou dva houbové patogeny, které infikují včelu medonosnou (Apis mellifera). V článku, který vychází z diplomové práce ing. Jany Anderlové, obhájené na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity se o těchto parazitech dozvíte víc.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/3/36

České vydání časopisu National Geographic přineslo v květnu letošního roku rozsáhlý článek „Hledání supervčely“. Úvodní anonce „Můžeme zachránit nejvýznamnější světové opylovače? Vědci a včelaři se pokoušejí vytvořit odolnější včelu.“ nenechává včelaře na pochybách, že půjde o celosvětové úhyny včel.

Po vizitce poměrů v České republice, na které se autorsky podílel spolupracovník Moderního včelaře Jakub Dolínek, se čtenář vydá do Severní Ameriky k A. Novittovi v Northamptonu v Massachusetts, aby se možná ztotožnil s jeho názorem, že včelaření by se dnes mělo ve skutečnosti jmenovat „práce s roztočem“.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Pavel Fiľo

2015/3/35

Střední odborná škola Pod Bánošom v Banské Bystrici jako „Centrum odborné přípravy a vzdělávání ve včelařství“ iniciovala kampaň za obnovu tradiční snídaně. Myšlenka vznikla  během návštěvy autora na 3. mezinárodní konferenci včelařských organizací v Brdě u Lukovice v Slovinsku. Článek kampaň hodnotí veskrze kladně a může být isnpirací pro české školy i mateřské školky.

Tu som sa zúčastnil podujatia nazvaného „Medové raňajky“ v materských a základných školách, kde sa žiakom podával chlieb, maslo a med v spojení s propagáciou významu včiel a včelárstva. Myšlienka hodná nasledovania, ale následne som si uvedomil „naše špecifiká“. Myslím tým fetiš najnižšej ceny, ktorý predstavuje zákon o verejnom obstarávaní pre všetky tieto suroviny ako chlieb, mlieko, maslo, a dokonca aj med ako vrchol absurdity. Naše deti a vnúčatá dostávajú cenovo lacné „medy“, ktoré sú prinajmenšom problematické vysokým HMF a prítomnosťou peľov rastlín, ktoré nemajú pôvod v strednej Európe. Treba mať na mysli aj veľké množstvo upravených (čo je len vhodnejší výraz pre falšovaných) medov, práve v tej najlacnejšej kategórii.

Z vyššie uvedeného vyplýva, že musíme začať úplne od začiatku a zamerať sa na problém „živých potravín“ z regiónu a ich význam pre správny vývin detí.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Zdeňka Cutáková

2015/3/34

Před Hotelem International 21. dubna 2015 zastavila bílá limuzína, která přivezla včelí královnu. Získaný med hotel použije pro potřeby vlastní kuchyně, v červnu plánuje medobraní.

Hotel International je první na Moravě, jenž na svou střechu umístil loni v listopadu tři úly, které směřují česny ke hradu Špilberk z důvodu pestré vegetace a bohaté včelí pastvy. „Inspirovali jsme se chovem včel v hotelích v New Yorku, Paříži či Londýně, kde už s chovem včel, pokud je k tomu kolem hotelů vhodná lokalita, začali. Nyní jsme po pražském hotelu InterContinental druhým hotelem v republice, který má své vlastní včely,“ uvedl obchodní ředitel hotelu Michal Řičánek. O včelstva, která mají být brzy čtyři, se postará včelař Marek Linger.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

František Koukolík

2015/3/32

Včelí mozek upoutával velikány neurohistologie Camilla Golgiho a Ramona y Cajala (za výzkum, který vytvořil jeden z pilířů moderních neurověd, včetně výzkumu lidského mozku, dostali společně r. 1906 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství). Včelí mozek upoutává dodnes. V jednom krychlovém milimetru se skrývá pouhých 960 000 nervových buněk. Jejich sítě dokáží zázraky, o nichž se tvůrcům umělé inteligence zatím jen zdá.

Včely jsou inteligentnější, než si většina z nás umí představit.

Například: včely se dokáží učit, naučenou látku si vybaví, umí třídit zrakové informace a mají druh jazyka. Včely rozlišují, zda je podnět stejný nebo odlišný od podnětu, s nímž se už seznámily. To, co se jednou naučily, dokáží bez dalšího učení zobecnit jak ve stejné doméně, tak přenést do odlišné domény.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Marie Šotolová

2015/3/39

Planetku objevila 20. 7. 1996 Lenka Kotková, jak skromně říká, náhodou. Sledovala totiž na ondřejovské hvězdárně jiné těleso, a tahle se jí vloudila na snímek. Dráha planetky, která nese jméno Franze Hruschky, je výjimečná; ovlivněná Jupiterem patří k nejvzdálenějším a taky největším planetkám, které astronomové na Ondřejově objevili.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Květoslav Čermák

2015/3/40

Letos uplynulo 150 let od přednášky, kterou řeholník Gregor Mendel z řádu Augustiniánů z kláštera na Starém Brně vyslovil na dvou schůzích Přírodovědného spolku, a to 8. února a 8. března 1865. Jaké byly další osudy tohoto objevu...

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Jiří Přeslička

2015/2/32

Otevíráme problematiku, o které se v českém včelařství oficiálně moc nediskutuje. Zamysleme se nad otázkou šlechtění a situací ohledně plemenného chovu obecně. Při šlechtění jde o vytýčení směru, jakým se chceme ubírat, a cíl, kterého chceme dosáhnout. Stručně řečeno chceme včelu, která má dobré výnosy, je vitální a odolná proti nemocem a zároveň má takové doprovodné vlastnosti, které nám ulehčují práci. Cesta k cíli má několik podob, o kterých se dozvíte více.

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

Vojtěch Daněk

2015/3/50

Co dělat když počasí přeje, včely nosí a medu v horním nástavku přibývá? Jak se postarat o oddělek, pokud nás k němu přiměla rojová nálada? To vše a mnohem více v dalším díle seriálu pro začínající včelaře.

Rozšiřování během snůšky

Nuže se zpětnou platností dlužno pojednat o krásném období, kdy počasí přeje, včelstva sílí a plásty tečou medem. Letošní květen alespoň u nás na východní Moravě se takto projevil. Shledáme-li při dalších prohlídkách, že včely ovládají celý prostor úlu a horní nástavek již těžkne a blíží se odhadem k 10 kg, je dobré podsadit pod horní v pořadí už čtvrtý nástavek. Tento nový nástavek je vystrojen mezistěnami, z nichž jeden rámek může být prázdný – tedy stavební. Není na škodu dva zásobní rámky z horního nástavku prohodit s mezistěnami v novém nástavku – jako jakýsi most. Je užitečné v horním nástavku plásty prohlédnout. Postupy, které jsou zde uváděny, nepočítají s mateří mřížkou. Proto se stává, že i v tomto horním nástavku narazíme na plod. Tím spíše nalezené plodové rámky umístíme níže do přidaného nástavku (Obr. 1A).

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit

František Weyda

2015/3/48

Digitální fotografie dnes

Po předchozích dvou dílech seriálu o digitálním zobrazování a jeho možných aplikacích ve včelařství, kde jsme se zabývali skenováním a digitální mikroskopií, jsme dospěli k digitální fotografii jako nejvyužívanější oblasti digitálního zobrazování. O digitálním fotografování jsem psal v Moderním včelaři už několikrát. Digitální fotografie je obor dynamicky se rozvíjející a nezadržitelně postupující ke stále větší dokonalosti. Každý měsíc se objeví nějaká novinka týkající se vlastních digitálních fotoaparátů nebo fotografického příslušenství. Řekněme si stručně, jaký je současný stav digitální fotografie a co z toho vyplývá pro naše vlastní fotografování se zaměřením na oblast včelařství.

Vývoj digitální fotografie lze nejlépe sledovat na velkých světových fotografických veletrzích a výstavách. V Evropě je zásadní veletrh Photokina, který se koná každý druhý rok v Kolíně nad Rýnem (loni v září byla poslední). Všichni, kdo na poli fotografie něco znamenají, jsou tam vždy se svými novinkami. Tak lze poznat současný stav a také směry, které budou ovládat digitální fotografii do další Photokiny. Užitečný je rovněž soubor výrobků z oboru fotografie za ten který rok, oceněný cenou TIPA, kterou udělují zástupci 28 předních světových časopisů z oboru fotografie a zobrazování. Tak je tomu i u výrobků oceněných za rok 2015.

Co z toho vyplývá pro naše digitální fotografování?

Celý článek je v tištěné a elektronické verzi Moderního včelaře.
Toto číslo Moderního včelaře si můžete zakoupit